The Uncanny Valley

Recenze čtenářů

Kniha získala převážně kladné recenze pro svou sugestivní a krásně zpracovanou poezii, která hluboce rezonuje se čtenáři. Mnozí recenzenti chválí autorčinu schopnost vyvolat svým psaním silné emoce a živé obrazy, díky nimž jsou básně podnětné a přístupné. Čtenáři vyjadřují touhu se ke sbírce opakovaně vracet a užívat si hloubku a nuance zkoumaných témat.

Čtenáři oceňují emocionální hloubku, mistrovské využití jazyka a sugestivní obraznost básní. Básně jsou popisovány jako podnětné, podmanivé a vyladěné a zabývají se tématy, jako je smutek, rodina a ženská síla. Mnozí recenzenti zmiňují přístupnost díla, někteří uvádějí, že jde o povinnou četbu, která při opakovaném čtení nabízí nové pohledy.

Nebyly zmíněny žádné výrazné zápory, nicméně lze usuzovat, že pro některé čtenáře by mohla být emocionální hloubka občas zdrcující, ačkoli to v recenzích nebylo výslovně uvedeno.

(na základě 18 hodnocení čtenářů)

Obsah knihy:

"Úzce zaměřené básně Jennifer Martelliové nás zvou do nedokonalého světa, který je definován její bohatou osobní historií. Je to místo, které dobře zná a které je neustále přetvářeno lidmi, kteří tvoří jeho strukturu.

Jakmile vstoupíme mezi tyto zdi, zjistíme, že boj je skutečný a básnířka, která nás jím provází (svou křehkostí a upřímností), je především moudrou pozorovatelkou." Kevin Carey, The One Fifteen to Penn Station a Jesus Was a Homeboy "The Uncanny Valley, je oduševnělá sbírka, která rozrušuje hlavu i srdce. Tyto básně, silné jako hrom, mají kuráž, nepopiratelnou zarputilost při zkoumání rodiny, náboženství, pohlaví, sexu a místa. Její básně neochvějně zkoumají hranice: od temnoty ke světlu a všeobjímající šedi.

S lstivým vtipem a ostrým jazykem zde Martelliové básně žijí. Tomuto odvážnému, novému hlasu musíme naslouchat." January Gill O'Neil, Underlife and Misery Islands "Básně Jennifer Martelliové v knize The Uncanny Valley jsou průzory do rozvlněné, osamělé krajiny vykloubených vztahů a posedlosti.

Stejně jako mnoho vrabců, kteří sbírkou prolétají, i tyto básně "přiletěly v jedné roztříštěné myšlence, úhlu pohledu/ ze špatného loci". Z katolicismu, gefirofobie, studu a touhy.

Martelliho zdrženlivé ženy jsou samé oči, nutkavě zírající a tříštící půvab života a šok a banalitu smrti. Nemůžeme také přestat zírat na její nádherný jazyk, který nás přivádí na pokraj syrové intimity." Jennifer Jean, Blázen.