The Ocean of God: O transreligiózní budoucnosti náboženství

Recenze čtenářů

Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 2 hlasů.

Původní název:

The Ocean of God: On the Transreligious Future of Religions

Obsah knihy:

"The Ocean of God" vyjadřuje tezi, že budoucnost náboženství, pokud nebudou chtít přispívat ke zničení lidstva, se stane transreligiózní. Vychází z předpokladu, že duchovní impuls lidstva nelze jednoduše vymýtit, religiozita bude přetrvávat v transreligiózních formách, neboť sekularizace, naturalizace a transhumanistické sny takové proměny pouze předpokládají, ale nedokážou nahradit sílu spirituality pro další civilizační smír lidské existence na Zemi a její budoucnost v evoluční, ekologické a kosmologické dimenzi. V souvislosti s přínosem náboženského pluralismu ke koncepci jednoty náboženství, která vznikla v tomto "novém osovém věku" pro překonání pohnuté historie náboženství při prosazování míru, program transreligiózního diskurzu, založený na vhledu do základní relativity (náboženské) pravdy a na zvláštním přínosu procesní filozofie a teologie, jakož i Bahova myšlenkového univerza, analyzuje a projektuje novou religiozitu či ducha umožňujícího náboženstvím překonat jejich nejhlubší motivy sváru a války.

"Oceán Boha" je prezentací síly, která nám umožňuje představit si a připravit smysluplné vyhlídky týkající se budoucnosti náboženství, aniž bychom se podřídili jejich pouhému zúžení na proroctví o zániku, nebo nás svázali s minulými projevy, které přispěly k současným potížím lidstva. Pomocí nových nástrojů analýzy aporií plurality a jednoty náboženství, konkrétně jednání o pojmu "mnohost" a jeho aplikace na pluralitu pluralit a rozlišení mezi horizontálním (synchronním) a vertikálním (diachronním) pluralismem, jakož i teorií vícenásobného světa, chce ukázat potenciál vyrovnat se s komplexní nesouměřitelností plurality světonázorů a jejich mírovou koherencí v časové a prostorové diferenciaci.

"The Ocean of God" rozšiřuje filozofickou a náboženskou diskusi o mnohosti a jednotě o ekologickou zakotvenost, evoluční relativitu a kosmologický rozměr lidského příběhu. Díky méně známým menšinovým hlasům, jako je procesní filosofie a teologie, jakož i nové osové perspektivě Bahova náboženství, situuje lidstvo do kosmologických vzorců stávání se namísto ustálených útvarů, vzájemnosti namísto vnější plurality, vztahovosti namísto redukcionismu, procesuálnosti namísto fixace buď na minulé sedimenty, nebo na apokalyptický fatalismus. Na konci stojí teze, že budoucnost náboženství bude transreligiózní, jinak nebude existovat ani lidstvo bavící se náboženstvím, ani lidstvo bavící se vesmírem.