The Hardcore Diaries

Recenze čtenářů

V recenzích se odráží směs uznání a kritiky vůči knize „The Hardcore Diaries“ Micka Foleyho. Zatímco mnoha fanouškům se líbily postřehy z wrestlingu a Foleyho osobní anekdoty, někteří měli pocit, že kniha nedosahuje vysokých standardů jeho dřívějších děl.

Zasvěcený pohled do fungování WWE, zábavný a vtipný styl psaní, upřímné příběhy, dobrý stav knihy při předání, přitažlivost pro fanoušky wrestlingu i pro běžné čtenáře.

Není tak silná jako předchozí Foleyho knihy, některé recyklované příběhy, občasná nedůslednost v psaní, může se odchylovat od hlavní dějové linie a některé čtenáře frustruje nebo zklame po obsahové stránce.

(na základě 88 hodnocení čtenářů)

Obsah knihy:

Autor bestsellerů New York Times Mick Foley se vrací ke svému oblíbenému tématu: Mick Foley a wrestling!

Co jsem si myslel? Další autobiografie? Třetí? Kdo jsem si myslel, že jsem, Winston Churchill? Proč bych se měl pouštět do stovek listů sešitového papíru, kdybych opravdu neměl pocit, že mám něco, o čem stojí za to psát?

Kromě toho jsem se musel psychicky i fyzicky připravit na návrat do wrestlingu, pokud se mi podaří přimět Vince McMahona a tvůrčí tým WWE, aby přijali to, o čem jsem si byl jistý, že je to nejlepší zápletka mé kariéry.

Pak mi to došlo: děj. Poskytl bych fanouškům WWE bezprecedentní přístup k World Wrestling Entertainment a pokryl bych vše od počátku až do konce. Vyprávěl bych, jaké jsem měl pocity z konkrétních rozhovorů a zápasů, zda mi pomohly, nebo uškodily. Odhalil bych zákulisní politiku, osvětlil bych svůj bouřlivý vztah s Vincem McMahonem, nabídl bych vhled do svých osobních vztahů se superhvězdami WWE a vyprávěl bych příběhy o svých oblíbených divách.

Ale neměl jsem zájem psát jen knihu o wrestlingu. Chtěl jsem se podělit i o momenty ze svého osobního života, od humorného pohledu na mou nepravděpodobnou večeři s polarizujícím neoconem Paulem Wolfowitzem, přes strašidelné setkání s těžce popáleným chlapcem v Afghánistánu až po mou zvláštní posedlost jistým veselým starým skřítkem.

Věděl jsem, že dokážu fanoušky přimět, aby se o tuto dějovou linii zajímali, pokud se mi opět podaří najít vášeň, díky níž příběh ožije v arénách po celé zemi a na televizních obrazovkách po celém světě.

A hlavně jsem si musel položit zásadní otázku, na které závisí celý tento nápad, a tedy i kniha, kterou držíte v ruce: Byl jsem ochoten stát se prvním dobrovolným členem klubu Vince McMahona "Polib mi prdel"? Několik dní jsem nad tou myšlenkou seděl, abych ji nechal v mysli uzrát a dozrát jako dobré archivní víno a abych zjistil, zda jsem opravdu ochoten mu políbit zadek. Myslím doslova políbit mu zadek. Jistě, obrazně jsem tomu samému muži lezla do zadku už deset let. Ale tohle bylo jiné. Opravdu jsem měla dostatečně silná varlata, abych takový úkol zvládla? Před miliony lidí? Včetně mé ženy a dětí?

Rozhodl jsem se.