Recenze čtenářů
Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 2 hlasů.
Původní název:
Body Without Organs, Body Without Image: Ernesto Neto's Anti-Leviathan (Undoing the Image 1)
Obsah knihy:
Podrobná analýza díla brazilského umělce Ernesta Neta odhaluje zásadní sázky současného umění na proces rušení obrazové formy.
První svazek zásadní práce rica Allieze a Jeana-Clauda Bonnea o současném umění začíná nastíněním jejich objevného a spekulativního projektu: nejde ani tak o vytvoření nové "filozofie umění", jako o vstup do prostoru mezi filozofií a uměním - mezi současnou filozofií současného umění a uměním současným se současnou filozofií.
Ale co přesně je "současné"? A jak se můžeme filozoficky stát současníky děl, jejichž problematičnost se již nevejde do kategorií "estetického", zděděných z romantismu?
V těchto případových studiích myšlení o umění, které je neoddělitelné od pokračující konstrukce samotného pojmu "současné umění", je filozofická analýza neustále vytěsňována silami děl a postupů tvorby a recepce, které ohlašují novou - procesuální a postkonceptuální - konfiguraci umění, Matisse a Duchamp - Matissovo myšlení a Duchampovo myšlení - vytvářejí napětí, které je od 60. let 20. století "dobíjeno" mikropolitickými možnostmi, jež daly vzniknout kritické a klinické problematizaci umění.
Pohybujeme-li se v myšlení Deleuze a Guattariho i mimo ně, objev diagramatického režimu současného umění, který je synonymem pro zrušení obrazu estetického režimu umění, začínáme zde u díla brazilského umělce Ernesta Neta, neboť podrobná analýza diagramatických sil působících v Leviathan Thot, Netově významné intervenci v Panth on de la r publique z roku 2006, odhaluje základní sázky současného umění v procesu zrušení obrazové formy.
Netova "anarchitektonická denunciace" přebírá (hobbesovskou) metafyzickou enunciaci leviatanského státu, kterou jeho monstrózní "protiinstalace" připomíná a reproblematizuje tím, že uvádí všechny fyzické a metafyzické souřadnice Panny do napětí. Potýkajíce se s tímto cizím tělem kriticky i klinicky, Alliez a Bonne odhalují, jak se "operace Neto" nezabývá ničím menším než obrazem moci ve vztahu k moci obrazu, který ji oživuje a propůjčuje jí diskurzivní existenci.
