Tattoos & Tequila - Do pekla a zpět s jedním z nejslavnějších rockových frontmanů

Recenze čtenářů

Kniha nabízí zábavný a poutavý pohled na život Vince Neila a zaujme především fanoušky skupiny Motley Crue. Zatímco někteří čtenáři obdivují vhled a vyprávění příběhu, jiní kritizují styl psaní a mají pocit, že ve srovnání s jinými rockovými biografiemi postrádá hloubku.

⬤ Dobře napsaný a zábavný příběh
⬤ poskytuje vhled do perspektivy Vince Neila
⬤ příjemný pro fanoušky Motley Crue
⬤ poutavé anekdoty o začátcích kapely
⬤ včasné dodání a produkt podle popisu.

⬤ Některým čtenářům se nelíbí styl psaní
⬤ úvodní kapitoly mohou čtenáře odradit nechutnými historkami
⬤ postrádá hloubku a hloubání v duši, které najdeme v jiných knihách, jako je „Špína“
⬤ zaměřuje se hodně na večírky a neřesti, což může působit povrchně.

(na základě 50 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Tattoos & Tequila - To Hell and Back With One Of Rock's Most Notorious Frontmen

Obsah knihy:

„Tak kde začneme? Vzpomínám si, že když jsme dělali The Dirt, knihu Mötley Crüe, dělali se mnou rozhovor v The Grand Havana Room v Beverly Hills. Hodně lidí říká, že jsem toho v The Dirt moc neřekl. To je asi pravda. Nečetl jsem ji. Nejsem tak velký mluvka. Někteří lidé umí k*rva mluvit... sežrat všechen kyslík v místnosti během chvilky. Já nemám tendenci si pouštět pusu na špacír. Je to na hovno. Všechny ty roky na odvykačce a v poradně - lék na mluvení? Nemůžu říct, že bych z toho měl nějaký velký užitek. Tolik léčby a už bych měl být vyléčený, nemyslíš? Všechno to mluvení...

Takže mi promiňte, že je pro mě trochu těžké rozříznout si žílu a nechat svou krev, aby se pro vás rozproudila po celé téhle stránce do ruda. Budu se s tebou prát, nebo tě ošukám, ale je pravděpodobné, že se mi bude těžko sedět a mluvit s tebou. Řeknu ti jedno - nechybí mi, když se sjedu nebo opiju. Vůbec mi to nechybí.

Válečné historky. Válečná zranění. Já vím, já vím. Staré rockové hvězdy těžce padají. Je mi čtyřicet devět let. Měřím metr devadesát, 170 cm. Se spandexem je konec. Mám za sebou tři plastické operace. Přesto, kdo myslíš, že si víc vrzne, já nebo ty? Ale čas člověka změní. Už mi není jednadvacet.

Je zázrak, že jsme vůbec přežili. Láhev Jacka Danielse a nevařené párky v rohlíku nejsou zrovna vyváženou stravou. Všichni máme velké štěstí, že jsme se nezabili. Možná to vypadá, že jsme se o to pokoušeli, ale když budu mluvit za sebe, smrt nikdy nebyla mým záměrem. Chtěl jsem se jen cítit dobře, víte? Chtěl jsem jenom to nakopnutí, to opojení...

V dnešní době musím řídit firmy. Mám rád akci. Něco, co vám rozbuší srdce. Je to zdravější než injekční stříkačka plná kokainového prášku, jak jsem to dělal v roce 81 se svou přítelkyní Lovey, to je jisté...

Ale musíš uznat... že o těch dnech je mnohem zábavnější mluvit...“