Tanec, při kterém zmizíš: Kulturní rekonstrukce v Indonésii po genocidě

Recenze čtenářů

Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 3 hlasů.

Původní název:

The Dance That Makes You Vanish: Cultural Reconstruction in Post-Genocide Indonesia

Obsah knihy:

Indonéský dvorní tanec, údajně čistá a nedotčená tradice, je po celém světě proslulý svým vznešeným klidem a tichem. Tento neústupně klidný povrch však skrývá dobu politických represí a masového zabíjení. V letech 1965-1966 bylo zabito, zatčeno nebo zmizelo přibližně milion Indonésanů - včetně velkého procenta hudebníků, umělců a tanečníků -, když Suharto nastolil faktickou diktaturu, která vládla následujících třicet let.

Rachmi Diyah Larasati ve své knize Tanec, který tě nechá zmizet, zkoumající vztah mezi tanečnicemi a indonéským státem od roku 1965, objasňuje dvojí strategii Suhartova režimu: pronásledování a zabíjení umělců, kteří byli vnímáni jako komunisté nebo levicově orientovaní, a zároveň vytváření a nasazování "replik" - nových těl vycvičených ke standardizaci a sjednocení "nepoddajných" pohybů a hlasů zmizelých - jako idealizovaných představitelů indonéské kulturní elegance a vyrovnanosti v podřizování se autokratické vládě. Analýzou této historie Larasati ukazuje, jak obsedantní pokusy Suhartova režimu kontrolovat a využívat indonéský tanec pro své vlastní politické cíle fungovaly jako kouřová clona i kouřový signál a nechtěně upozorňovaly na místo státního násilí a zločinnosti neustálým poukazováním na "dokonalost" masky, která je zakrývá.

Larasati, která reflektuje své vlastní zkušenosti tanečnice indonéského národního souboru z rodiny pronásledovaných tanečnic a aktivistek, přináší silné, mnohostranné zkoumání všudypřítomného využívání kultury jako prostředku státní represe a globálního masového marketingu národní identity.