Svržení zahraničních vlád: Logika změny režimů.

Původní název:

Toppling Foreign Governments: The Logic of Regime Change

Obsah knihy:

V roce 2011 Spojené státy zahájily třetí pokus o změnu režimu za posledních deset let. Stejně jako v případě předchozích cílů měl libyjský Muammar Kaddáfí jen malou naději, že se mu podaří porazit síly, které proti němu stály. Zdálo se, že si to uvědomuje, když těsně po zahájení intervence vyzval k zastavení palby. Spojené státy však do té doby usoudily, že je lepší ho sesadit než vyjednávat, a proto podpořily jeho opozici. Historie změn režimů vynucených ze zahraničí je plná vůdců, jako byl Kaddáfí, svržených po válkách, které se zdálo nepravděpodobné vyhrát. Od britského svržení afghánského Šer Alího v roce 1878 až po sovětské svržení maďarského Imre Nagye v roce 1956 byly změny režimů vnuceny slabým a nepřátelským.

Melissa Willard-Fosterová se v knize Svrhávání cizích vlád zabývá otázkou, proč silnější národy svrhávají vlády, když mohou svých cílů dosáhnout u jednacího stolu. Identifikuje hlavní příčinu - domácí politickou zranitelnost cílového vůdce -, která nejenže dává vůdci motiv vzdorovat požadavkům silnějšího národa, což ztěžuje dosažení dohody, ale také dává silnějšímu národu důvod věřit, že změna režimu bude relativně levná. Dokud je domácí opozice cílového vůdce ochotna spolupracovat se zahraniční mocností, je pravděpodobné, že tato mocnost dojde k závěru, že svržení vůdce je nákladově efektivnější než vyjednávání.

Willard-Foster analyzuje 133 případů změny režimu, od tajných operací až po rozsáhlé vojenské invaze, a to v rozpětí více než dvou set let. Provádí také tři hloubkové případové studie, které podporují její tvrzení, že domácí a vojensky slabé vůdce se zdá být nákladnější donutit než svrhnout, a dokud budou všudypřítomní, změna režimu vynucená ze zahraničí pravděpodobně přetrvá.