Svoboda nebo rovnost: Svoboda a svoboda: výzva naší doby

Recenze čtenářů

Kniha kritizuje spojení liberalismu a demokracie a tvrdí, že demokratické společnosti mají sklon k tyranii a neliberalismu. Autor Kuehnelt-Leddihn tvrdí, že požadavek rovnosti v demokraciích často potlačuje individuální svobody a podporuje nivelizaci společnosti, což dokládá historickými odkazy a filozofickými postřehy.

⬤ Důkladná analýza rozdílů mezi liberalismem a demokracií
⬤ důkladná filozofická podpora argumentů
⬤ čerpá z historických příkladů
⬤ poskytuje jedinečný pohled na nebezpečí demokratické rovnosti vedoucí k tyranii.

⬤ Může být vnímán jako příliš kritický vůči demokracii
⬤ může být vnímán jako nedostatečně vyvážený pohled na pozitivní aspekty demokratického vládnutí
⬤ někteří čtenáři mohou považovat závěry za sporné nebo extrémní.

(na základě 1 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Liberty or Equality: The Challenge of Our Time

Obsah knihy:

V knize Svoboda nebo rovnost Erik von Kuehnelt-Leddihn nejprve zkoumá historický a současný význam demokracie a liberalismu a ukazuje, proč se tyto dva pojmy nemusí nutně shodovat. Poté předkládá řadu tezí, z nichž první zní, že impulsem demokracie jako lidové vlády je snaha o rovnost, která nevyhnutelně vede - a ve skutečnosti vedla - ke kolektivismu a utlačovatelskému totalitarismu. Předkládá obavy myslitelů a pozorovatelů, kteří žili mezi lety 1790 a 1914 a kteří se vpravdě platónsky obávali vzestupu totalitní tyranie v evolučním či dialektickém procesu ze samotné podstaty demokracie. Jejich názory jsou pak koordinovány s názory našich blízkých současníků a nabízejí čtenáři přesvědčivou studii z dějin idejí.

Druhým tvrzením je, že monarchie je užitečnější formou vlády než demokracie a je pravděpodobně liberálnější. Autor se zde zabývá slabinami a inherentními nebezpečími demokratické doktríny, kterým se monarchická vláda vyhýbá nebo je zmírňuje. Závěrečná teze zní, že politický temperament historicky katolických národů je liberálnější než u národů protestantských.

Zatímco politický temperament naší doby diktuje nové otroctví vynucené rovnosti - dokonce vedle ideálu negativní svobody -, libovolná rovnost, píše Kuehnelt-Leddihn, je přirozeně nemožná. Stejně tak je nepřirozeným pojmem úplná svoboda. Ačkoli jsou obě koncepce nepřirozené, existuje praktické řešení tohoto dilematu, které mátlo lidské dějiny. Řešení, které autor naznačuje v celém textu, spočívá jak v obnovení toho nejlepšího z katolického politického a sociálního myšlení, tak v dodržování osvědčeného a úctyhodného programu jednání: v nezbytných věcech jednota, ve věcech pochybných svoboda, ve všem láska.