Recenze čtenářů
Shrnutí:Franklin Foer se v knize Svět bez mysli zabývá dopadem velkých technologických společností, jako jsou Google, Facebook a Amazon, na společnost a jednotlivce. Kniha vyvolává důležité obavy ohledně digitálního soukromí, kontroly informací a důsledků technologických monopolů. Mnozí čtenáři oceňují její postřehy, někteří však kritizují její ucelenost a vnímanou zaujatost, pramenící zejména z autorových osobních stesků.
Klady:⬤ Důležité a aktuální téma týkající se vlivu velkých technologií na společnost.
⬤ Dobře napsané a přístupné, což usnadňuje pochopení složitých myšlenek.
⬤ Vyvolává oprávněné obavy ohledně soukromí a monopolní povahy technologických společností.
⬤ Nabízí historickou perspektivu, která propojuje minulé události se současnými problémy v oblasti médií a technologií.
Zápory:⬤ Někteří čtenáři považují autorův pohled za příliš osobní a postrádající objektivitu.
⬤ Vyprávění může působit neuspořádaně nebo rozvláčně, chybí mu jasná struktura.
⬤ Někteří namítají, že nepřináší nové poznatky nebo použitelná řešení.
⬤ Kritika vlády a korporátní moci může působit zaujatě nebo zjednodušeně.
(na základě 122 hodnocení čtenářů)
Původní název:
World Without Mind: The Existential Threat of Big Tech
Obsah knihy:
Pozoruhodná kniha roku 2017 podle New York Times Book Review
Franklin Foer odhaluje existenční hrozbu, kterou představují velké technologické firmy, a ve své brilantní polemice nám dává nástroje, jak proti jejich všudypřítomnému vlivu bojovat.
V posledních několika desetiletích došlo k revoluci v tom, kdo ovládá znalosti a informace. Tato rychlá změna ohrozila náš způsob myšlení. Aniž by se svět pozastavil nad náklady, vrhl se na produkty a služby čtyř obrovských korporací. Nakupujeme u Amazonu, komunikujeme na Facebooku, pro zábavu se obracíme na Apple a pro informace se spoléháme na Google. Tyto firmy prodávají svou efektivitu a tvrdí, že dělají svět lepším místem, ale místo toho umožňují opojnou úroveň každodenního pohodlí. S tím, jak tyto společnosti expandovaly a prezentovaly se jako zastánci individuality a plurality, nás jejich algoritmy tlačily do konformity a ničily soukromí. Vytvořily nestabilní a úzkou kulturu dezinformací a přivedly nás na cestu do světa bez soukromého rozjímání, autonomního myšlení a osamělé introspekce - do světa bez mysli. Abychom obnovili svůj vnitřní život, musíme se vyhnout kooptaci těmito gigantickými společnostmi a pochopit myšlenky, které jsou základem jejich úspěchu.
Elegantně sleduje intelektuální historii informatiky - od Descarta a osvícenství přes Alana Turinga až po Stewarta Branda a hippie počátky dnešního Silicon Valley - a odhaluje temné základy našich nejidealističtějších snů o technologii. Tvrdí, že korporátní ambice společností Google, Facebook, Apple a Amazon pošlapávají dlouholeté liberální hodnoty, zejména duševní vlastnictví a soukromí. Jedná se o počáteční fázi totální automatizace a homogenizace společenského, politického a intelektuálního života. Tím, že získáme zpět svou soukromou autoritu nad tím, jak se intelektuálně zapojujeme do světa, máme sílu tento příliv zastavit.
V sázce není nic menšího než to, kým jsme a čím se staneme. V minulosti existovali monopolisté, ale dnešní korporátní giganti mají mnohem hanebnější cíle. Jsou to monopolisté, kteří chtějí mít přístup ke každému aspektu naší identity a vliv na každý kout našeho rozhodování. Až dosud si málokdo uvědomoval rozsah této hrozby. Foer vysvětluje nejen hrozící existenciální krizi, ale i nutnost odporu.
The New York Times - L. A. Times - NPR označily za jednu z nejlepších knih roku
