Trees Before Abstinent Ground
Stromy se stávají nesčetnými verzemi (splátkami) sebe samých, aniž by hraničily s necitlivou mnohostí, když procházejí částečně odolným nebo trpělivým terénem: tyto básně tak zkoumají kontrastní stavy stromů jako tyčí nebo kloubů, filtrů směrového světla nebo samovolně ponořených živých plotů, což jsou všechno způsoby smršťování, prodlužování, zprostředkování, sdílení.
„Larkinova 'teologická poetika' předpokládá svět, o němž lze říci, že jsme 'krátcí ničeho', jakkoli 'sotva' je to uchopitelné.“ --Simon Collings.
„Se vztahem ke svatému jako podtextem pokračují Stromy před abstinentní zemí hutné a lákavé meditace Petera Larkina se stromy. Larkinovy básně lákají čtenáře, aby se věnoval inkarnační alteritě stromů. Prostřednictvím sytého jazyka se čtenář setkává s vertikálními zvyklostmi a divokými horizonty stromů, které se zapojují do zvyku a kultury světla.“ --Anne Elveyová.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)