Stromateis, knihy 1-3

Recenze čtenářů

Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 5 hlasů.

Původní název:

Stromateis, Books 1-3

Obsah knihy:

Titus Flavius Clemens Alexandrinus (asi 150-215 n. l.) napsal Stromateis, pravděpodobně třetí dílo ze své trilogie - Protrepticus, Paedagogus a Stromateis -, aby křesťanské gnostiky nasměroval ke třetímu stupni filozofie - gnózi. Pro Klementa byla jedinou pravou gnózí ta, která předpokládala víru církve, tj. apoštolskou a Bohem zjevenou. Pro Klementa však byly ideje řecké filosofie také božským darem lidstvu. Ve všech jeho spisech se odráží toto smíření víry a poznání.

Plný název Stromateis zní Miscellanies of Notes of Revealed Knowledge in Accordance with the True Philosophy a samotné slovo stromateis znamená jakousi patchworkovou deku. Klement toto dílo popisuje jako poněkud neuspořádanou sbírku květin nebo stromů, které přirozeně vyrostly dohromady. Z osmi knih jsou některé roztříštěné nebo neúplné, ale všechny ukazují Klementa jako filozofa, teologa a biblického komentátora.

První až třetí kniha tohoto svazku se věnují vztahu křesťanské víry a řecké filozofie. V první knize Klement hájí filozofii jako Bohem danou, jako "přípravu připravující cestu pro toho, kdo je dokonalý v Kristu" ( Strom. 1. 5. 28). Ve druhé knize hájí víru proti filosofům jako cestu k pravdě. Ve třetí knize se zabývá otázkou křesťanského manželství neboli pravé gnóze, přičemž vyvrací náboženské a morální zásady falešné gnóze, tj. smilstvo a cizoložství. V rámci této knihy je jedinečný a krásný výklad o "dvou nebo třech shromážděných" jako manžel, manželka a dítě.

První až třetí kniha Stromateis vytváří Klementovu základní teologii - harmonii víry a poznání, která staví řeckou filozofii do služeb víry, jež je pro Klementa důležitější než poznání. Tato souhra filozofie a náboženství, vyjádřená spíše alegorickou exegezí než doslovným výkladem, byla charakteristickým znakem alexandrijské školy. Tam Klement studoval u Pantaena a po něm převzal vedení školy katechumenů. Kvůli pronásledování Septimiem Severem se uchýlil do Kappadokie, kde zemřel v roce 215 n. l. a zanechal své rozsáhlé spisy, pevně zastávaný názor, že řecká filozofie a víra nejsou neslučitelné, a metodu alegorického výkladu svému žákovi Origenovi, který ji zformoval do systému.

Klementova díla však pro dnešní badatele zůstávají prvními příklady křesťanské vzdělanosti - spisy, které harmonizují křesťanskou nauku a světskou filozofii - obohacené o jeho vlastní rozsáhlé znalosti raně křesťanské literatury a světského vzdělání. Jedná se o první český překlad vycházející z nových kritických vydání v SC (1951) a GCS (1972).