The Time Machine
Stroj času je vědeckofantastická novela H. G.
Wellse, vydaná v roce 1895 a napsaná jako rámcové vyprávění. Dílu se obecně připisuje popularizace konceptu cestování časem pomocí dopravního prostředku, který umožňuje obsluze cestovat cíleně a selektivně vpřed nebo vzad v čase. Termín "stroj času", který Wells vymyslel, se dnes pro označení takového vozidla používá téměř všeobecně.
Stroj času se dočkal tří stejnojmenných celovečerních filmů, dvou televizních verzí a velkého množství komiksových adaptací.
Nepřímo také inspiroval mnoho dalších beletristických děl v mnoha mediálních produkcích. Wells se myšlenkou cestování časem zabýval již dříve, a to v povídce "Chroničtí Argonauti" (1888).
Toto dílo, publikované v jeho univerzitních novinách, se stalo základem pro Stroj času. Wells často prohlašoval, že uvažoval o tom, že část tohoto materiálu použije v sérii článků v Pall Mall Gazette, dokud ho vydavatel nepožádal, zda by místo toho nemohl napsat seriálový román na stejné téma. Wells ochotně souhlasil a při jeho vydání v roce 1895 mu Heinemann vyplatil 100 dolarů (což se dnes rovná asi 11 000 Kč), které poprvé vyšly v seriálové podobě v lednovém až květnovém čísle časopisu The New Review (nově pod jmenovitou redakcí W.
E. Henleyho). Henry Holt and Company vydala první knižní vydání (pravděpodobně podle jiného rukopisu) 7.
května 1895 Heinemann vydal anglické vydání 29. května.
Tato dvě vydání se textově liší a běžně se označují jako "Holtův text", respektive "Heinemannův text". Téměř všechny moderní reprinty reprodukují Heinemannův text. V příběhu se odrážejí Wellsovy vlastní socialistické politické názory, jeho pohled na život a hojnost a dobový úzus z průmyslových vztahů.
Je také ovlivněn teoriemi Raye Lankestera o společenské degeneraci a má mnoho společných prvků s románem Edwarda Bulwera-Lyttona Vril, síla přicházející rasy (1871).
(5) Podobnými tématy se zabývala i další vědeckofantastická díla z té doby, včetně románu Edwarda Bellamyho Looking Backward: 2000-1887 (1888) a pozdějšího filmu Metropolis (1927). Na základě Wellsových osobních zkušeností a dětství trávila dělnická třída mnoho času doslova v podzemí. Jeho vlastní rodina trávila většinu času v temné sklepní kuchyni, pokud nebyla zaměstnána v otcově obchodě.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)