Středověký nesmysl: Signifying Nothing in Fourteenth-Century England (Středověký středověk v Anglii ve 14. století)

Původní název:

Medieval Nonsense: Signifying Nothing in Fourteenth-Century England

Obsah knihy:

Pět set let před „Jabberwockym“ a „Něžnými knoflíky“ se spisovatelé zabývali otázkou nesmyslu.

Ale i když se v posledních letech objevuje ve středověkých textech převaha blábolů, blábolení, ptačího zpěvu a narážek na holý hlas, přetrvává dojem, že tyto jevy jsou výjimkami, které potvrzují pravidlo dobové teologicky motivované oddanosti jádru smyslu nad slupkou pouhého písmene. Tato kniha ukazuje, že naopak základním předmětem studia středověkého lingvistického myšlení byla vox non-significativa, výpověď, pokud nic neznamená, a že tato skutečnost nebyla středověkým autorům různého druhu lhostejná.

V sérii pozorných a neortodoxních čtení děl Prisciana, Boetia, Augustina, Waltera Burleyho, Geoffreyho Chaucera a anonymních autorů Oblaku nevědění a Svatého Erkenwalda se ptá po způsobu, jakým řada spisovatelů čtrnáctého století rozpoznala možnosti obsažené ve výpovědích o jazyce, které jim byly předány z antiky, a transformovala tyto výpovědi do nových idejí, forem a praktik nesignifikace. Středověký nonsens, který se vrací k předmoderní hermeneutice nejasnosti, aby poskytl materiál pro archeologii kategorie literárnosti, ukazuje, jak byly tyto středověké jazykové příručky, mystická pojednání a básně koncipovány tak, aby zastavily schopnost interpretace a přinutily ji zaměřit se na vyhasínání smyslu, k němuž dochází při setkání s jazykem samotným.