Recenze čtenářů
Shrnutí:Recenze chválí Gilsonovu sbírku esejů za to, že je vzrušující, přístupná a poučná a že se v ní mísí humor a srozumitelnost. Čtenáři oceňují jeho informativní styl psaní a hluboký vhled do středověké filozofie, a to i ti, kteří nemají vzdělání v oboru. Někteří recenzenti však upozorňují na přítomnost nepřeložených latinských citátů jako na potenciální překážku pro běžné čtenáře, ačkoli podle jejich názoru nijak výrazně nebrání porozumění. U verze pro Kindle je vyzdvihováno dobré formátování a funkce pro zpřístupnění, které zvyšují zážitek ze čtení.
Klady:⬤ Poutavá a informativní sbírka
⬤ jasný styl psaní bez přílišného zjednodušování
⬤ příjemné čtení
⬤ dobré formátování pro Kindle s několika málo překlepy
⬤ humor prolnutý do filozofických diskusí
⬤ poskytuje široký přehled o středověké filozofii.
Zápory:Přítomnost nepřeložených latinských citátů může pro běžné čtenáře představovat problém; někteří čtenáři by si přáli překlady v poznámkách, aby plně pochopili jemné významové odstíny.
(na základě 2 hodnocení čtenářů)
Původní název:
Medieval Essays
Obsah knihy:
Tato kniha je souborem devíti článků předního medievalisty dvacátého století Etienna Gilsona. Gilson, významný účastník obnovy tomistické filosofie, byl členem Francouzské akademie a po univerzitní kariéře završené na Sorbonně a College de France odmítl nabídku Harvardovy univerzity, aby se na několik desetiletí stal vůdčím duchem Papežského institutu středověkých studií na Torontské univerzitě.
Několik článků obstojí samo o sobě jako významný příspěvek k tématům, jako je ontologický argument svatého Anselma pro existenci Boha. Stejně tak kniha The Middle Ages and Naturalism staví renesanční humanisty a reformátory do kontrastu se středověkými v určující otázce jejich postoje k přírodě, aby bylo možné pochopit, kdo má vlastně blíže ke starým Řekům. Všechny články dávají nahlédnout do velkých syntetických vizí, které formulují známější Gilsonova díla jako Duch středověké filosofie.
Gilsonovu pečlivou lopotu pro širší téma křesťanské filosofie vidíme v jeho zkoumání knihy latinského averroisty Boethia z Dacie o věčnosti světa. Gilson konstatuje, že Boethius nikdy nevyjadřuje názor připisovaný latinskému averroismu, že v náboženství a filozofii existují protichůdné pravdy, ačkoli se domnívá, že Boethius je ve svém popisu vztahů mezi filozofií a teologií neúspěšný. V úvodním díle se vrací k bitvě, která je dnes již vyhraná (a která byla z velké části vyhrána Gilsonovým úsilím), totiž k boji o uznání samotné existence středověké filosofie a o získání jejího místa v akademickém světě.
Článek se však také snaží - což se stává spojovací nití všech devíti článků - poukázat na jedinečnost toho, co Gilson nazývá křesťanskou filozofií. Závěrečný článek se zabývá hlubokým vlivem velkého muslimského myslitele Avicenny na latinskou Evropu a ukazuje paralelu mezi Avicennovým dílem a dílem velkých křesťanských středověkých myslitelů, jako byli Tomáš Akvinský a Duns Scotus. Když Gilson v roce 1978 zemřel, byla již přeložena velká část jeho prací o dějinách filosofie, konkrétně o Bohu, o primátu existence neboli esse nad esencí a o vlivu křesťanství na filosofii.
Značná část materiálu však dosud v češtině nevyšla. Vydání Medieval Studies představuje zásadní krok k uvedení těchto významných děl do anglicky mluvícího světa.
