Století jihoafrického divadla

Původní název:

A Century of South African Theatre

Obsah knihy:

"Divadlo nepatří do našeho slovníku," provolání Sipha Sepamly z roku 1981, kdy byla uvedena slavná hra proti apartheidu Woza Albert!, vyvolává odpověď, že ano, patří. Kniha Století jihoafrického divadla ukazuje vliv divadla a dalších představení - přehlídek, koncertů, skečů, workshopů a performativního umění - za posledních sto let.

Zahrnuje africké reakce na probritské přehlídky oslavující bílou Unii v roce 1910, jako bylo sté výročí zrušení britského koloniálního otroctví v roce 1934, které organizovali Griffiths Motsieloa a HIE Dhlomo, přes protipartheidní divadlo svědectví Athola Fugarda, Maishe Maponya, Gcina Mhlopheho a mnoha dalších až po současnou dramatizaci uchvácení státu, nerovnosti a státního násilí v dnešní nerovnoměrně demokratické společnosti, kde vláda mnoho slíbila, ale málo splnila. Kniha Století jihoafrického divadla, která vychází z osobních pozorování Loren Krugerové za čtyřicet let jejího působení i z jejích publikovaných výzkumů, poskytuje teoretické souřadnice od instituce přes veřejnou sféru až po synkretismus v představeních, aby poukázala na měnící se zapojení Jihoafrické republiky do světa od dob impéria přes éru apartheidu až po multilaterální a multilingvální sítě 21. století.

Závěrečné kapitoly využívají příkaz ústavy ke zlepšení blahobytu jako podnět ke zkoumání dramaturgie nových problémů, zejména AIDS a domácího násilí, a také známějších představení v rámci Komise pro pravdu a usmíření a kolem ní. Kruger kriticky hodnotí mezinárodně známé divadelní tvůrce, včetně charakteristické spolupráce animátora/designéra Williama Kentridge a Handspring Puppet Company, a vyzdvihuje místní i nadnárodní vliv významných postapartheidních souborů, jako je Magnet Theatre.