Daňové právo není právo hospodářské soutěže.
Pokud se však s konkurenčními účastníky trhu zachází podle daňového práva odlišně, hrozí riziko, že stát naruší hospodářskou soutěž. Z tohoto důvodu obsahuje daňové právo několik „klauzulí na ochranu hospodářské soutěže“, které mají v jednotlivých případech zabránit narušení hospodářské soutěže.
V důsledku toho daňové právo plní funkce práva hospodářské soutěže. V důsledku toho musí daňové orgány a daňové soudy jednat jako orgány pro hospodářskou soutěž a soudy pro hospodářskou soutěž. Předmětem této studie je proto otázka, zda lze zkoumání soutěžního chování v hromadném daňovém řízení, které vyžaduje značné empirické úsilí a hodnotící přístup, provádět s dostatečnou přesností.
A dále, zda je skutečně vhodné, aby daňové orgány, které jsou zaměřeny na vymáhání práva, vydávaly prognostická a hodnotící rozhodnutí o politice hospodářské soutěže za účelem zjištění, zda je narušena hospodářská soutěž. V konečném důsledku jsou to daňové orgány, a nikoliv zákonodárce, kdo rozhoduje o rovnováze mezi účelem daňového zvýhodnění ve veřejném zájmu a hrozícím narušením hospodářské soutěže.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)