Původní název:
Proper Guardians: An Introduction and Guide to John Stuart Mill's On Liberty
Obsah knihy:
Kniha Správní strážci nabízí úvod do života a myšlení Johna Stuarta Milla (1806-1873) a komentář a průvodce jeho textem O svobodě z roku 1859. Pro dobu, která je zmítána vlnami politické korektnosti a různými útoky na svobodu projevu, zůstává kniha O svobodě (1859) signifikantním dílem obhajujícím zásadní hodnotu osobní a politické svobody. Mill prosazuje svobodu myšlení a projevu, přičemž potvrzuje "vnitřní oblast vědomí, požaduje svobodu svědomí v nejširším smyslu, svobodu myšlení a cítění, naprostou svobodu názorů a citů na všechna témata, praktická nebo spekulativní, vědecká, morální nebo teologická". Proti nárokům těch, kteří se domnívají, že by všichni měli respektovat a hájit jakékoli názory, které sami zastávají, Mill hájí "svobodu vyjadřování a zveřejňování názorů". Domnívá se, že ačkoli se může zdát, že "spadá pod jiný princip, protože patří k té části chování jednotlivce, která se týká jiných lidí", je tato svoboda vyjadřování ve skutečnosti "téměř stejně důležitá jako samotná svoboda myšlení a spočívá z velké části na stejných důvodech, je od ní prakticky neoddělitelná".
Svoboda také "vyžaduje svobodu vkusu a zájmů, svobodu utvářet plán svého života tak, aby odpovídal naší povaze, svobodu dělat, co se nám líbí, s výhradou následků, které z toho mohou vyplývat, bez překážek ze strany našich bližních, pokud jim to, co děláme, neškodí, i kdyby naše jednání považovali za hloupé, zvrácené nebo nesprávné". Mill také hájí svobodu sdružování, neboť "svoboda každého jednotlivce následuje svobodu v rámci stejných mezí sdružování mezi jednotlivci; svoboda sdružovat se za jakýmkoli účelem, který neznamená újmu pro ostatní; předpokládá se, že osoby, které se sdružují, jsou plnoleté a nejsou nuceny nebo klamány". Millova obhajoba svobody vyvolává mnoho otázek, ale Millův názor představuje silnou výzvu těm myšlenkovým a názorovým proudům v modernitě, které se snaží omezit diskusi o myšlenkách, jež budou urážet konvence, proti svobodné diskusi o přednostech kolonialismu, otázce transpráv a obecných výhodách svobody projevu. Millův názor je, že lidská hodnota, individuální i společenská, vzkvétá, když každý člověk přijme, že je "řádným strážcem" svého "vlastního zdraví, ať už tělesného, nebo duševního a duchovního". Zásadní myšlenkou pro Milla je, že lidstvo získává vzájemným životem, "když se navzájem trpí, aby žili tak, jak se jim to zdá dobré", spíše než tím, že "nutí každého, aby žil tak, jak se to zdá dobré ostatním".
Jako jednotlivci, kteří si váží sami sebe a respektují svobodu druhých, tak bráníme a rozvíjíme autentickou a civilizovanou společnost.
