Spolupráce ve vesmíru a hledání míru na Zemi

Původní název:

Collaboration in Space and the Search for Peace on Earth

Obsah knihy:

Kniha se zabývá érou vesmírné spolupráce (od roku 1970 do současnosti). Toto období bylo historiky do značné míry ignorováno ve prospěch zaměření na dřívější vesmírné závody. Testovací projekt Apollo-Sojuz, klíčový program a katalyzátor Dtente, znamenal přechod do nové éry vesmírné spolupráce, která pokračovala přes sovětské mise Interkosmosu, dokování Miru a raketoplánu na počátku 90. let 20. století až po Mezinárodní vesmírnou stanici. Evropané, Američané a Rusové si představovali vesmírnou spolupráci jako způsob, jak přetvořit politické a mezinárodní vztahy.

Posun ke spolupráci byl důsledkem nového důrazu na bezpečnost, který nahradil dřívější důraz na riskování v první fázi vesmírných závodů, kdy vojenské požadavky často zastínily mírové cíle. Projekt Apollo-Sojuz (historiky studené války ignorovaný) byl proto představován jako zkušební projekt dokovacího mechanismu, který by umožnil, aby se kapsle s lidskou posádkou uvízlá na oběžné dráze spojila s jinou kapslí a poskytla únikový průlez zpět na Zemi (ve skutečnosti byl částečně inspirován hollywoodským filmem "Marooned" s Genem Hackmanem z roku 1969). Zaměření na inženýrství pro bezpečnost vyrostlo z širších obav ze zhoršování životního prostředí a jaderné války, které zase odrážely rostoucí pocit v 70. a 80. letech 20. století, že v politice a inženýrství hrozí nebezpečí spojená s nadměrným riskováním. Jen málo historiků nebo sociálních vědců zkoumalo sociální konstrukci bezpečnosti a její využití v inženýrství a politice.

Kniha čerpá z archivů Ruské akademie věd, Nixonovy a Reaganovy knihovny a sbírek Národního archivu, dokumentů knihovny ústředí NASA a různých memoárů a dalších publikovaných zdrojů v angličtině a ruštině.