Hodnocení:
Kniha nabízí ucelený přehled světových filozofických tradic s důrazem na sociální kontext filozofie a intelektuálních komunit. Ukazuje propojenost myslitelů prostřednictvím vztahů a sítí a zároveň přináší kritiku úzkého zaměření filosofických příspěvků na širší historické souvislosti. Ačkoli je mimořádně odborná, byla shledána poučnou a hutnou, vyhovující čtenářům s předchozími znalostmi z filozofie.
Klady:⬤ Komplexní a důkladné pokrytí různých filosofických tradic a jejich historických souvislostí.
⬤ Využívá teorii sociálních sítí, aby poskytla vhled do vztahů mezi filozofy.
⬤ Poutavá schémata a shrnutí, která objasňují složité souvislosti.
⬤ Nabízí nové cenné pohledy na vývoj myšlenek napříč kulturami.
⬤ Považována za nezbytnou četbu pro zájemce o sociologii filosofie.
⬤ Kniha je velmi hutná a potenciálně náročná pro laické čtenáře nebo ty, kteří nemají silné zázemí ve filozofii.
⬤ Někteří kritici upozorňují na úzké zaměření na filozofy na úkor jiných kulturních a historických vlivů.
⬤ Někteří čtenáři ji považují za příliš akademickou pro praktické využití ve vzdělávacím prostředí.
⬤ Teze o „zákonu malých čísel“ je zpochybňována a vyvolává otázky o její platnosti.
(na základě 21 hodnocení čtenářů)
Sociology of Philosophies: A Global Theory of Intellectual Change (Revised)
Randall Collins sleduje vývoj filozofického myšlení ve starověkém Řecku, Číně, Japonsku, Indii, středověkém islámském a židovském světě, středověkém křesťanství a moderní Evropě.
Z této historie vychází sociální teorie intelektuálních změn, která se vyhýbá jak redukci myšlenek na vlivy celé společnosti, tak čistě kontingentnímu lokálnímu vytváření významů. Místo toho se Collins zaměřuje na sociální místa, kde se sofistikované myšlenky formují: na vzorce intelektuálních sítí a jejich vnitřní rozpory a konflikty.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)