Slovo pro ženu je divočina

Recenze čtenářů

Názory na knihu „Slovo pro ženu je divočina“ se různí. Někteří čtenáři oceňují hluboké a podnětné zkoumání genderu, dobrodružství a osobního růstu optikou cesty vypravěče. Jiní kritizují vztahovost hlavní hrdinky a ucelenost vyprávění, zejména pokud jde o využití citlivých témat, jako je sexuální násilí.

Kniha je chválena za krásné, smutné a posilující vyprávění, stejně jako za schopnost zpochybnit tradiční dobrodružné vyprávění a začlenit do něj filozofické a genderově zaměřené úvahy. Vývoj postav a přívětivý hlas vypravěče poskytují příjemný vhled čtenářům, kteří hledají jedinečný pohled na divočinu a dobrodružství.

Kritici považují hlavní hrdinku za obtížně ztotožnitelnou, označují ji za protivnou a naznačují, že její zážitky pramení spíše z mladické nezodpovědnosti než z genderových problémů. Struktura vyprávění je popisována jako nesouvislá, s častými odbočkami, které narušují plynulost děje. Někteří čtenáři navíc nesouhlasí se zobrazením citlivých témat, jako je sexuální násilí a sebevražda, a považují je spíše za zneužívání než za smysluplné.

(na základě 3 hodnocení čtenářů)

Původní název:

The Word for Woman Is Wilderness

Obsah knihy:

OFICIÁLNÍ SEVEROAMERICKÉ VYDÁNÍ.

"Úchvatný, odvážný... se vypořádává se svými vlastními výzvami a intelektuálně i upřímně se zabývá otázkami týkajícími se genderu, žánru a konceptu divočiny. Román vykazuje širokou čtivost, chytré psaní a zábavné dialogy." -- The Guardian

Jedná se o nový druh psaní o přírodě -- takový, který kříží beletrii s vědeckou literaturou a do středu krajiny staví genderovou politiku.

Erin, devatenáctiletá dívka ze střední Anglie, se vydává na Aljašku na cestu, která ji zavede přes Island, Grónsko a napříč Kanadou. Natáčí dokument o tom, že mužům je dovoleno projevovat tento druh individualismu a osobní svobody více než ženám, a to na základě maskulinních představ o přežití a vyhýbání se společnosti: "Horal". Svou cestu plánuje završit experimentem: žít v chatě v aljašské divočině a la Thoreau a zkoumat ji z feministické perspektivy.

Kniha je fiktivní časovou kapslí, kterou Erin sestavila z osobních vyprávění, faktů, anekdot, obrázků a map, a to na tak různorodá témata, jako jsou Zlaté desky, Voyager 1, přistání na Měsíci, přivlastnění si indiánské půdy a kultury, Rachel Carsonová, Řád delfína, Hodiny soudného dne, Ted Kaczynski, Valentina Těreškovová, Jack London, Thoreau, Darwin, jaderná válka, Dopisy poslední instance a pilulky a mnoho dalších.

"Osvěžující pohled ven v literární kultuře, která se stále obrací dovnitř k sobě samé, ačkoli má stále hluboké momenty introspekce. Povznášející, s žíznivou zvědavostí, psaní je hravé a bujaré. Andrewsová, opírající se o feministické myšlenky, ale s neomezeným rozsahem, zaměřuje naši pozornost na naši krásnou, k zániku odsouzenou planetu a na úžasné věci, které jsme ještě neobjevili." --Ruth McKeeová, The Irish Times