Recenze čtenářů
Shrnutí:Kniha „Slepá skvrna: Proč věda nemůže ignorovat lidskou zkušenost“ kritizuje omezení moderní vědy, zejména její přehlížení subjektivních lidských zkušeností. Jejím cílem je sladit filosofické zkoumání s vědeckým poznáním a zkoumat pojmy z oblasti fyziky, vědomí a filosofie vědy. Mnozí čtenáři oceňují její hluboké postřehy a srozumitelnost, někteří však považují její argumenty za nepřesvědčivé nebo příliš mnohomluvné.
Klady:⬤ Nabízí hluboké myšlenky s jasným vysvětlením, které zpochybňují konvenční vědecké názory.
⬤ Poutavý a přístupný styl psaní vhodný i pro vzdělané nevědce.
⬤ Vyvažuje hloubku diskuse a vyhýbá se přílišnému zjednodušení a složitosti.
⬤ Zabývá se „krizí smyslu“ v přírodovědných světonázorech.
⬤ Podněcuje k zamyšlení nad úlohou lidské zkušenosti ve vědeckém bádání.
Zápory:⬤ Pro některé čtenáře je zpočátku obtížné sledovat argumenty a setkávají se s opakováním.
⬤ Kritika týkající se nedostatku konkrétních závěrů nebo podrobných případových studií.
⬤ Někteří recenzenti označují knihu za nevědeckou, politicky zaujatou nebo za ztrátu času.
⬤ Problémy s tónem a srozumitelností, které u některých čtenářů mohou vyvolat zmatek.
(na základě 15 hodnocení čtenářů)
Původní název:
The Blind Spot: Why Science Cannot Ignore Human Experience
Obsah knihy:
Přesvědčivý argument pro zahrnutí lidské perspektivy do vědy a pro to, jak lidská zkušenost umožňuje vědu.
„Toto je zdaleka nejlepší kniha, kterou jsem letos četl. “
-Michael Pollan, profesor literatury faktu na Harvardově univerzitě, autor bestselleru New York Times č. 1.
„(Podnětný) manifest za změnu našeho pohledu na věci. “
-Wall Street Journal
Je lákavé si myslet, že věda nám poskytuje pohled na realitu z boží perspektivy. Na vlastní nebezpečí však zanedbáváme místo lidské zkušenosti. V knize Slepá skvrna astrofyzik Adam Frank, teoretický fyzik Marcelo Gleiser a filozof Evan Thompson vyzývají k revolučnímu vědeckému pohledu na svět, v němž věda zahrnuje - a nikoli ignoruje nebo se snaží nevidět - lidskou zkušenost jako nevyhnutelnou součást našeho hledání objektivní pravdy. Autoři nepředstavují vědu jako objevování absolutní reality, ale spíše jako vysoce rafinovanou, neustále se vyvíjející formu lidské zkušenosti. Vyzývají odborníky, aby v zájmu naší budoucnosti, tváří v tvář planetární klimatické krizi a rostoucímu popírání vědy, přehodnotili způsob, jakým věda funguje.
Od úsvitu osvícenství se lidstvo obrací k vědě, aby nám řekla, kdo jsme, odkud přicházíme a kam směřujeme, ale uvízli jsme v domnění, že můžeme poznat vesmír zvenčí, z našeho postavení v něm. Když se snažíme pochopit realitu pouze prostřednictvím vnějších fyzických věcí představovaných z této vnější pozice, ztrácíme ze zřetele nutnost zkušenosti. To je Slepá skvrna, která, jak autoři ukazují, stojí za našimi vědeckými hádankami ohledně času a vzniku vesmíru, kvantové fyziky, života, umělé inteligence a mysli, vědomí a Země jako planetárního systému. Autoři navrhují alternativní vizi: vědecké poznání je samoopravným vyprávěním vytvořeným ze světa a naší zkušenosti s ním, které se společně vyvíjejí. Konečně „prohlédnout“ Slepou skvrnu znamená probudit se z iluze absolutního poznání a vidět, jak se realita a zkušenost prolínají.
Slepá skvrna se dostává tam, kam se nedostane žádná vědecká kniha, a nabádá nás k vytvoření nové vědecké kultury, která se na sebe dívá jako na projev přírody i jako na zdroj jejího sebepochopení, aby lidstvo mohlo v novém tisíciletí vzkvétat.
