Recenze čtenářů
Shrnutí:Kniha obsahuje složitou poezii Nathaniela Mackeyho, která čerpá z mnoha kulturních vlivů a využívá různé rytmické techniky. Je pro čtenáře náročná i obohacující, nabízí propojená témata a bohatý mystický námět.
Klady:Multikulturní vlivy, obratný rytmus a opakování, propojená témata, odměna při hlubším čtení, bohatý námět.
Zápory:Náročné na čtení, nemusí se líbit těm, kteří se nezajímají o poezii.
(na základě 2 hodnocení čtenářů)
Původní název:
School of Udhra
Obsah knihy:
Škola Udhra odvozuje svůj název od beduínské básnické tradice spojené s arabským básníkem Džamilem ze sedmého století, udhritské školy básníků, kteří "při milování umírají". Beduínská tradice je však pouze jedním z pramenů světové poezie, k němuž se tyto básně uchylují. Jsou poslušny vlastního "beduínského" impulsu - uprchlického, pohyblivého, kočovného. Lišák Ogo, dogonský avatar svobodomyslnosti a neklidu, prochází celou knihou, překračuje a znovu překračuje rozdělenou půdu, je prvotním izolantem, neodbytným v mezikulturním spleti knihy.
Básně sledují variace spojení a rozdělení - sociální, sexuální, mystické, mytické - jak po formální, tak po obsahové stránce. Vracejí rapsodii její základní smysl: sešívání. Objevují se v nich nitky sahající až do starověkého Egypta, šamanské Sibiře, rastafariánské Jamajky a dalších míst, které jsou ovlivněny konjunktivními a disjunktivními kadencemi inspirovanými jazzem, trance-chantem Gnaoua, cante jando a dalšími hudebními směry.
"Očistná kradmost" (jak říká Škola Udhra) se v rámci překvapivého postupu obrazů, jak se mi zdá, stává enigmatickým svůdným, někdy kolísavým, klouzavým průchodem básně duchovní divočinou. Nepochybuji o tom, že kniha je pozoruhodným a odvážným svědectvím, které je třeba číst a znovu číst pro nepředvídatelnou míru angažovaného okouzlení, jež rozvíjí... Kniha plná strašidelného potěšení." Wilson Harris, Palác páva
"Nathaniel Mackey řekl, že v jazyce dědíme hlasy mrtvých. V knize Škola Udhra přepisuje nezměrné prostory vyvlastněných, kteří mu říkají uprchlíci. Toto psaní stále více vypouští každé skřehotavé písmeno do rizika slabičného koktání 'vatic scat' stagger. Jak jinak někdy znovu vystopovat nebo si znovu zapamatovat mluvčího ducha ve větách, přes které přešlapujeme. Slova nebo úseky veršů bodají, řežou, trhají, rozrývají, vztahují, rouhají se a žehnají." - Susan Howe, My Emily Dickinson.
Nathaniel Mackey, držitel Whiting Writers' Award 1993, je autorem knih Eroding Witness (1985), Whatsaid Serif (City Lights, 1998), Atet A. D. (City Lights, 2001), Beduin Hornbook (1986) a Djbot Baghosus's Run (1993), jakož i Discrepant Engagement: Dissonance Cross-Culturality, and Experimental Writing (1993). Vyučoval na Kalifornské univerzitě v Santa Cruz a na Dukeově univerzitě.
