Hodnocení:
Recenze knihy Škola mezi ruinami Adrienne Richové představují polarizovaný pohled na její dílo. Zatímco někteří ji oslavují jako silnou a transformativní básnířku, jejíž nejnovější sbírka ukazuje její lyrické mistrovství a angažovanost v sociálních otázkách, jiní ji považují za nedostatečnou, kritizují ji za absenci silné obraznosti a mají pocit, že se zvrhává v prozaické politické výpovědi.
Klady:Mnozí čtenáři chválí Richové vášnivou a myšlenkově podnětnou poezii, vyzdvihují její schopnost postavit se sociální nespravedlnosti a její lyrickou formu. Někteří považují tuto sbírku za jedno z jejích nejlepších děl a čtenáři obeznámení s jejím stylem nacházejí v jejích pozdějších básních hloubku a propojení.
Zápory:Kritici tvrdí, že „Škola mezi troskami“ postrádá potřebnou obraznost, která definuje dobrou poezii, a tvrdí, že působí spíše jako politická próza než jako umělecké vyjádření. Objevují se tvrzení, že Richové poslední tvorba nedosahuje vzrušení, které vyvolávají jiní současní básníci.
(na základě 4 hodnocení čtenářů)
The School Among the Ruins: Poems 2000-2004
V této nové sbírce se Adrienne Richová vyrovnává s výkyvy a převraty ve Spojených státech na počátku 21.
století. Titulní báseň hlasem mladé učitelky evokuje lekce, které se děti ("Tady samozřejmě ne") učí uprostřed násilí a nenávisti, "když se celé město třepotá / krev na podrážce houstne na sklo".
"Usonské deníky 2000" střídají tváře a rozhovory a budují dystopickou/utopickou vizi. V těchto prudkých a hudebních básních Rich sleduje otisk veřejné krize na individuální zkušenosti: osobní životy ohýbané kolektivní realitou, samotný jazyk, který je volán k odpovědnosti.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)