Situatedness, or, Why We Keep Saying Where We re Coming From
"Řeknu vám, odkud pocházím..." - tak začíná mnoho diskusí v současné americké kultuře. Pod tlakem téměř nutkavé touhy zařadit se do určité matice referenčních bodů (například "jako rodič dvou dětí" nebo "jako inženýr" nebo "jako absolvent vysoké školy") jak ve vědeckém bádání, tak v každodenní mluvě, se zdá, že rozhodně odmítáme myšlenku univerzálního lidského subjektu. Co nám však tato rétorika sebepojetí říká? Jaká je její historie? David Simpson ve své knize Situatedness vrhá kritický pohled na tuto v současnosti oblíbenou formu identifikace a naznačuje, že zdaleka nejde jen o pouhý slovní obrat, ale že vymezuje celou strukturu myšlení.
Simpson sleduje rétorický syndrom v jeho skutečně interdisciplinární genealogii. Diskutuje o jeho roli v oblasti právní teorie, společenských věd, beletrie, filozofie a etiky a tvrdí, že diskurz situovanosti spočívá v těkavém spojení skromnosti a agresivity. Jinými slovy, osciluje mezi akceptováním úplné kauzální předurčenosti a obhajobou osobní působnosti a odpovědnosti. Simpsonova studie současný jazyk sebespecifikace ani plně neodmítá, ani nepodporuje. Spíše upozorňuje na omezení a možnosti situovanosti - pojmu, jehož ideologický skluz nakonec vidí v tom, že umožňuje fungování pozdně kapitalistických liberálních demokracií.
Vzhledem ke svému širokému záběru a živému podání zaujme Situovanost řadu vědců z oblasti humanitních věd a právních studií. Zaujme také všechny, pro něž politika subjektivity představuje skutečný problém autority, identity a víry.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)