Sir Thomas Browne: Opium času

Původní název:

Sir Thomas Browne: The Opium of Time

Obsah knihy:

Gavin Francis v této knize píše o tom, jak na něj jako na medika zapůsobila četba díla raně novověkého polymatika sira Thomase Browna.

Sir Thomas Browne (1605-1682) byl anglický lékař, slovníkář a polymatik, který do anglického jazyka přispěl stovkami slov (např. medical, electricity, migrant a computer). Po studiích medicíny v Montpellier, Padově a Leidenu se usadil v Norwichi, kde vykonával lékařskou praxi a napsal několik nejlepších knih sedmnáctého století, které se dodnes čtou pro svou přístupnost a výmluvnost.

V knize Sir Thomas Browne: Opium času zkoumá Dr. Gavin Francis Brownovo dílo prostřednictvím různých témat: dvojznačnosti, zvědavosti, vitality, zbožnosti, pokory, misogynie, mobility a smrtelnosti. Tvrdí, že dílo ztratilo jen málo ze své síly a moudrosti a nic ze své krásy. Religio Medici ("Náboženství lékaře") zkoumalo zapeklitou otázku víry v Boha, který se lékaři zdá lhostejný k utrpení. Pseudodoxia Epidemica ("Vulgární omyly") dala volný průchod agilní zvědavosti a snažila se vyvrátit představy, kterým se tehdy běžně věřilo, jako například že mrtví mořští ptáci ukazují směr větru nebo že žena může otěhotnět, když se vykoupe s mužem. Urne Buriall byla Browneova úvaha o smrtelnosti, kterou vyvolal nález pohřebních uren, zatímco Museum Clausum ("Skryté muzeum") představuje řadu myšlenkových experimentů a kontrafaktuálů, například jak by se dějiny mohly změnit, kdyby Alexandr Veliký táhl na západ místo na východ.

Gavin Francis vychází z vlastních zkušeností spisovatele a lékaře jednadvacátého století a zjišťuje, že ačkoli ho od Browna dělí mnoho století, sdílejí základní zvědavost vůči světu a lidem.