Siddhártha

Recenze čtenářů

Kniha „Siddhártha“ od Hermanna Hesseho se těší značnému uznání pro svůj hluboký vhled do smyslu života a cestu k osvícení prostřednictvím prožitků hlavního hrdiny. Mnozí čtenáři však vyjadřují zklamání nad kvalitou překladu a redakce v některých vydáních a uvádějí četné typografické a gramatické chyby, které snižují zážitek z četby.

Kniha svým zkoumáním východní filozofie, emocionální hloubkou a živým vyprávěním hluboce rezonuje se čtenáři. Je považována za poučnou, snadno pochopitelnou a nabízí dojemné propojení s hledáním smyslu života hlavního hrdiny. Mnozí ji považují za obohacující a poetickou, což z ní činí oblíbenou knihu mezi klasickou literaturou.

Objevují se četné stížnosti na špatný překlad a úpravu některých vydání, včetně rušivých překlepů, gramatických chyb a neobratných formulací, které podrývají krásu původního díla. Někteří čtenáři navrhují, aby byly k lepšímu porozumění použity další zdroje, například slovníček pojmů.

(na základě 196 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Siddhartha

Obsah knihy:

Zakoupením jedné z klasických knih 1.

světové knihovny podpoříte naši bezplatnou internetovou knihovnu elektronických knih ke stažení. Navštivte nás online na www.1stWorldLibrary.ORG - - Ve stínu domu, ve slunečním svitu na břehu řeky u lodí, ve stínu lesa Sal-wood, ve stínu fíkovníku je místo, kde vyrůstal Siddhártha, pohledný syn Brahmana, mladý sokol, spolu se svým přítelem Góvindou, synem Brahmana.

Slunce mu opalovalo světlá ramena u břehu řeky, když se koupal, když prováděl posvátnou očistu, posvátné oběti. V mangovém háji mu stín zaléval černé oči, když si jako chlapec hrál, když mu matka zpívala, když se přinášely posvátné oběti, když ho otec, učenec, učil, když moudří muži hovořili. Dlouho se Siddhártha účastnil diskusí mudrců, cvičil se v debatách s Góvindou, cvičil se s Góvindou v umění rozjímání, ve službě meditace.

Už věděl, jak tiše vyslovit Óm, slovo slov, jak je tiše vyslovit do sebe při nádechu, jak je tiše vyslovit ze sebe při výdechu, s veškerým soustředěním své duše, s čelem obklopeným září jasně myslícího ducha. Už uměl cítit átman v hloubi své bytosti, nezničitelný, sjednocený s vesmírem.