Hodnocení:
Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 20 hlasů.
Shakespeare's Hamlet
Po čtyřech stoletích od Shakespearovy smrti v roce 1616 byl Hamlet téměř vždy považován za Shakespearovu nejlepší hru. To není překvapivé.
Jak poznamenala Barbara Everettová, Hamlet byl nejen "první velkou tragédií v Evropě po dvou tisících letech". Byla to a stále je "nejzábavnější tragédie na světě, nejchytřejší, možná i nejvtipnější". Postava Hamleta zcela dominuje hře, v níž se tak neochotně zabydluje, a to v takové míře, že jí může konkurovat pouze Prospero v Bouři.
I když není na scéně a nemluví téměř 40 % textu hry, ostatní postavy o něm mluví a dělají si s ním starosti. To je nejzřejmější důvod, proč se kritika Hamleta v průběhu let tolik soustředila na Hamleta: mnoho kritiků, od Coleridge přes A. C.
Bradleyho a další, vidí hru a její ostatní postavy téměř výhradně Hamletovýma očima. V této knize se Graham Bradshaw snaží tuto skutečnost napravit. Podle jeho názoru totiž hra není výjimkou - a dokonce ji lze považovat za extrémní příklad - Shakespearovy obvyklé dramatické metody, která nikdy nesměřovala k prosazení či dokonce odhalení vlastního názoru na kontroverzní otázky, jako je božské právo králů nebo čest či duchové a očistec, ale k "zarámování" těchto otázek sestavením postav, které o nich smýšlejí a cítí jinak.
U Shakespeara je těžké, ba nemožné zjistit, co si myslí o (řekněme) pomstě, incestu nebo sebevraždě - a Hamletův názor se často nápadně liší od názorů jeho okolí. Kdyby se někdy definitivně vyřešily pochybnosti o tom, zda je Hamletův Duch poslem božské spravedlnosti, nebo ďábelským nástrojem zatracení, hra by se zmenšila nebo scvrkla na muzejní exponát.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)