Hodnocení:
Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 2 hlasů.
Shakespearean Character: Language in Performance
Proč mnohé Shakespearovy dramatické postavy stále vnímáme jako skutečné lidi s osobní historií, individuálními osobnostmi a psychologickou hloubkou? Čím to je, že Falstaff jako by vyskakoval ze stránek, a co dodává Hamletovi jeho složitost? Shakespearovy postavy: Jazyk v inscenaci zkoumá, jak se prostřednictvím jazyka vytváří mimořádná živost některých Shakespearových nejzáhadnějších a nejsamozřejmějších postav.
Na základě teorií vycházejících z lingvistické pragmatiky tato kniha tvrdí, že náš dojem postav jako skutečných lidí je efektem vyplývajícím z pragmatického používání jazyka postavami v kombinaci s historickými a textovými významy, které Shakespeare zprostředkovává svým divákům dramatickými a metadramatickými prostředky. Kniha zpochybňuje pojetí interiority, které Shakespearovým postavám přisuzuje mnoho současných kritiků, divadelních profesionálů a diváků, a ukazuje, že dramatické postavy mají anterioritu, která v nás vyvolává dojem, že existují mimo - a před - textem hry jako skuteční lidé.
Studie Jeleny Marelj zkoumá pět jazykově sebeuvědomělých postav z žánrů historie, tragédie a komedie, které jsou stále předmětem rozsáhlých kritických diskusí: Falstaff, Kleopatra, Jindřich V., Kateřina ze Zkrocení zlé ženy a Hamlet. Autorka ukazuje, že vyvozováním Shakespearových záměrů prostřednictvím slovních výměn postav a diskurzů hry se diváci s postavami emocionálně sbližují nebo je odpuzují a právě tato emocionální reakce činí tyto postavy nápadně zapamatovatelnými a důvěrně lidskými. Kniha Shakespearovy postavy vybaví čtenáře pro další práci na genealogii Shakespearových postav, včetně vedlejších postav, zásobních postav a alegorických postav.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)