Shakespeare, dvorní dramatik

Původní název:

Shakespeare, Court Dramatist

Obsah knihy:

Shakespeare, dvorní dramatik se soustředí na tvrzení, že dvůr Alžběty I. i Jakuba I.

měl v Shakespearově tvůrčím životě mnohem větší význam, než se obvykle soudí. Richard Dutton tvrdí, že mnoho, možná většina Shakespearových her se dochovala ve verzích upravených pro dvorskou prezentaci, kde délka nebyla překážkou (a dokonce byla podporována) a kde se oceňovala rétorická virtuozita. První polovina studie se zabývá mecenášstvím dvora nad divadlem za Shakespearova života a klíčovou rolí jeho mistrů zábavy, kteří dohlíželi na všechna představení (a také cenzurovali hry určené k veřejnému uvedení).

Dutton zkoumá vznik divadelních společností Lord Chamberlain's Men a King's Men, k nimž byl Shakespeare přidělen jako jejich "obyčejný básník", a podává přehled toho, co je známo o revizi her v raném novověku. Druhá polovina studie se podrobně věnuje šesti Shakespearovým hrám, které existují jak v kratších, méně vybroušených textech, tak v delších, známějších: Jindřich VI. část II a III, Romeo a Julie, Jindřich V., Hamlet a Veselé paničky windsorské.

Dutton tvrdí, že se nejedná o zkrácené verze těchto známých textů, ale o špatně nahlášené originály, které Shakespeare přepracoval pro dvorní představení do podoby, jakou dnes známe nejlépe. V tomto kontextu lze nejlépe vysvětlit i lokálnější revize v takových hrách, jako jsou Titus Andronicus, Richard II. a Jindřich IV.

část II. Richard Dutton tvrdí, že právě soud udělal ze Shakespeara Shakespeara.