Shakespeare and Digital Performance in Practice
Shakespeare a digitální představení v praxi zkoumá vliv digitálních technologií na divadelní představení Shakespeara v jednadvacátém století, a to jak z hlediska rozšíření kulturního přístupu, tak z hlediska rozvoje nových uměleckých forem.
Prostřednictvím podrobné analýzy desítek inscenací, významných i méně známých, zkoumá vzestup živého vysílání a nahrávání v divadle, rostoucí využívání živých videopřenosů a dynamických projekcí na mainstreamových scénách a experimenty v oblasti born-digital divadelní tvorby, včetně sociálních médií, virtuální reality a videokonferenčních adaptací. Tvrdí přitom, že technologicky odvážná představení Shakespeara umožňují umělcům a divákům testovat, co považují za divadlo, a také přemýšlet o tom, co znamená být přítomen - s uměleckým dílem, s ostatními, se sebou samým - ve stále více online světě.
