Původní název:
Shakespeare and the Elizabethan Reformation: Literary Negotiation of Religious Difference
Obsah knihy:
Shakespeare a alžbětinská reformace: Shakespeare ve svých hrách dramatizuje klíčové otázky alžbětinské reformace, konflikt mezi posvátnem, kritikou a rozčarováním, případně mezi katolictvím, protestantstvím a sekularitou. Každá hra představuje jejich smíření nebo neúspěch smíření.
Katolická posvátnost je zastíněna svou degenerací v pověru, protestantská kritika svými nezamýšlenými (fissaparovskými) důsledky, sekulární obyčejnost ostrým rozčarováním. Shakespeare ukazuje, jak jsou všechny tři perspektivy potřebné, má-li společnost čelit svým neřešitelným problémům, a poskytuje tak mocný model pro naše vlastní ekumenické dialogy. Shakespeare začíná historickými hrami, v nichž staví do kontrastu svatého, ale nepraktického krále Jindřicha VI, jehož vražda je „prvotním zločinem“, a pragmatického a světského Jindřicha IV, až v pozdějších 90.
letech 15. století si představuje, jak se Hal může znovu spojit s posvátnými zdroji.
Současně si Shakespeare ve svých komediích představuje kooperativní způsoby řešení národní „komedie omylů“, tříbení erotických a manželských a kontemplativních zmatků za použití své trojí optiky. Jeho pozdní alžbětinské komedie dosahují vybroušené rovnováhy mezi vtipem a zbožností, obyčejným a posvátným, starým a novým řádem.
Hamlet je Shakespearovou vrcholnou alžbětinskou úvahou o těchto otázkách a jeho takzvaná absence objektivní korelace je reakcí na nevyřešené trauma reformace.
