Hodnocení:
Recenze knihy „Setkání s vesmírem na půli cesty“ od Karen Baradové zdůrazňují její hluboký vhled do souvislostí mezi kvantovou fyzikou, feministickou teorií a novým materialismem. Zatímco mnozí čtenáři knihu chválí za její přístupnost a hluboký teoretický rámec, jiní kritizují její opakovanost a nedostatek praktického využití. Celkově je kniha uznávána jako náročné, ale přínosné čtení, které vybízí k přehodnocení zavedených konceptů v různých oblastech.
Klady:⬤ Hluboký vhled do kvantové fyziky a feministické teorie.
⬤ Přístupný styl psaní vhodný pro široké publikum.
⬤ Inovativní pojetí agenciálního realismu, které zpochybňuje tradiční perspektivy.
⬤ Podněcuje kritické myšlení a nabízí nový rámec pro chápání dějinnosti a provázanosti.
⬤ Považována za základní četbu v oblasti feministických a materiálových studií.
⬤ Opakující se obsah, jehož čtení může být únavné.
⬤ Někteří čtenáři považují převratná tvrzení knihy za přehnaná nebo ne tak působivá, jak bylo naznačeno.
⬤ Složité myšlenky, které nemusí být zcela objasněny, což může vést ke zmatení čtenářů.
⬤ Některé kritiky tvrdí, že se zde mísí zavedené vědecké poznatky se spekulativními teoriemi způsobem, který může postrádat soudržnost.
(na základě 33 hodnocení čtenářů)
Meeting the Universe Halfway: Quantum Physics and the Entanglement of Matter and Meaning
Setkání s vesmírem na půli cesty je ambiciózní kniha s dalekosáhlými důsledky pro řadu oblastí přírodních, společenských a humanitních věd. Karen Baradová, teoretická fyzička a feministická teoretička, v tomto svazku rozvíjí svou teorii agenciálního realismu. Agenciální realismus, který nabízí popis světa jako celku, nikoliv jako světa složeného z oddělených přírodních a společenských oblastí, je zároveň novou epistemologií, ontologií a etikou. Výchozím bodem Baradovy analýzy je filozofický rámec kvantového fyzika Nielse Bohra. Barad rozšiřuje a částečně reviduje Bohrovy filozofické názory ve světle současných vědeckých poznatků z oblasti fyziky, vědeckých studií a filozofie vědy, jakož i feministických, poststrukturalistických a dalších kritických sociálních teorií. Přitom významně přepracovává chápání prostoru, času, hmoty, kauzality, děje, subjektivity a objektivity.
V agenciálně realistickém pojetí je svět tvořen propletencem "sociálních" a "přirozených" dějů, přičemž rozdíl mezi nimi vzniká na základě specifických vnitropodnikových interakcí. Vnitrodějinnost je nevyčerpatelný dynamismus, který konfiguruje a rekonfiguruje vztahy časoprostor-hmota. Při vysvětlování intra-aktivity Barad odhaluje, že otázky o tom, jak se příroda a kultura vzájemně ovlivňují a mění v čase, jsou zásadně mylné. A přehodnocuje chápání povahy vědeckých a politických praktik a jejich "vzájemného vztahu". Zvláštní pozornost tak věnuje odpovědné vědecké praxi a zdůrazňuje změny v chápání politických praktik, přičemž kriticky přepracovává vlivnou teorii performativity Judith Butlerové. Nakonec Barad využívá agenciální realismus k vytvoření nové interpretace kvantové fyziky a ukazuje, že agenciální realismus je více než jen prostředkem reflexe vědy.
Lze jej využít k tomu, aby se věda skutečně dělala.