Sentimentální výchova románu

Původní název:

The Sentimental Education of the Novel

Obsah knihy:

Francouzský román devatenáctého století byl dlouho vnímán jako hrdinská tvorba velkých mužů, kteří se ve svých dílech vyrovnávali se společenskými důsledky Francouzské revoluce.

A je pravda, že francouzský realismus, zejména v podobě, v jaké ho rozvíjeli Balzac a Stendhal, byl jednou z nejvlivnějších románových forem, jaké kdy byly vynalezeny. Margaret Cohenová však tradiční výklad geneze realismu zpochybňuje tím, že vrací Balzaca a Stendhala do zapomenutých románových souvislostí jejich doby.

Rekonstruuje klíčové období formování románu a ukazuje, jak se realistické kódy objevily v nepřátelském převzetí prestižní soudobé sentimentální románové praxe, kterou téměř zcela ovládly spisovatelky. Cohen se opírá o působivý archivní výzkum a oživuje desítky zapomenutých románů devatenáctého století, aby ukázal, že kódy, které se nejvíce ztotožňují s realismem, byly ve skutečnosti vynálezem sentimentality, mocné estetiky vznikající liberálně-demokratické společnosti, ačkoli Balzac a Stendhal sentimentální díla banalizovali tím, že je spojovali s frivolními spisovatelkami a čtenářkami. Pozornost věnovaná těmto genderovým bojům o žánr vysvětluje, proč ženy nebyly v devatenáctém století ve Francii průkopnicemi realismu, což je situace, která kontrastuje s Anglií, kde spisovatelky sehrály formativní roli při vynalézání moderního realistického románu.

Cohen tvrdí, že k pochopení toho, jak literární kódy reagují na materiální faktory, je nezbytné sledovat, jak se tyto faktory utvářejí v rámci literárního pole i celé společnosti. Kniha rovněž navrhuje, aby pozornost věnovaná literatuře jako společenské instituci pomohla kritikům vyřešit aktuální, zásadní otázku, jak praktikovat literární historii v důsledku poststrukturalismu.