Sedm kytar

Recenze čtenářů

Recenze vyzdvihují hru Augusta Wilsona Sedm kytar jako silnou a poetickou hru, která účinně zobrazuje afroamerickou zkušenost prostřednictvím realistických postav a mistrovských dialogů. Mnozí čtenáři oceňují hloubku Wilsonova díla a jeho propojení s širšími tématy lásky, vysídlení a boje černošské identity. Někteří čtenáři však považují některé aspekty hry, zejména ve srovnání s jinými hrami, jako jsou „Ploty“, za nudné a opakující se.

⬤ Bohaté a poetické ztvárnění afroamerické zkušenosti
⬤ dobře vystavěné postavy a geniální dialogy
⬤ pronikavá témata
⬤ mnoho čtenářů ji považuje za mistrovské dílo
⬤ dobrý zdroj monologů.

Někomu může připadat nudná a opakující se ve srovnání s jinými Wilsonovými díly; problémy se zkreslením knižních poměrů v některých nákupech.

(na základě 27 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Seven Guitars

Obsah knihy:

autor Pulitzerovy ceny za knihy Fences a The Piano Lesson

Vítěz ceny New York Drama Critics Circle Award za nejlepší hru

Je jaro roku 1948. V ještě chladných večerech pittsburské čtvrti Hill se vzduchem rozléhají známé zvuky. Kohout zakokrhá. Bouchají dveře od oken. Smích přátel, kteří se sešli při karetní hře na dvorku, se vznáší těsně nad nářkem matky, která ztratila syna. A do toho zní blues, které hrají a zpívají mladí muži a ženy jen s kytarou v ruce a snem v srdci.

Hra Sedm kytar Augusta Wilsona je šestou kapitolou jeho pokračující divadelní ságy, která zkoumá naději, zlomené srdce a dědictví afroamerické zkušenosti ve dvacátém století. Příběh sleduje malou skupinu přátel, kteří se sejdou po předčasné smrti Floyda „Schoolboye“ Bartona, místního bluesového kytaristy na pokraji slávy. Společně vzpomínají na jeho krátký život a objevují nevyřčené vášně a nehynoucího ducha, který žije v každém z nich.