Samota a společnost

Původní název:

Solitude and Society

Obsah knihy:

V tomto díle Berďajev říká, že lidské "já", jeho vědomí, je postaveno proti světu neosobních předmětů ("objektivizovaný" svět), a tak se ocitá ve stavu odcizení a izolace. V pěti ontologických a epistemologických meditacích Berďajev objasňuje tento stav "zpředmětnění" a navrhuje způsoby, jak jej lze překonat na základě své "personalistické", "existenciální" filozofie.

Ukazuje, jak může tato filozofie sloužit k potírání objektivizace a lidské izolace. V celém textu je kladen důraz na způsoby lidského společenství a osamělosti ve společnosti. Ruský filozof Nikolaj Berďajev (1874-1948) byl jedním z největších náboženských myslitelů dvacátého století.

Jeho filozofie přesahuje pouhé myšlení, pouhou racionální konceptualizaci, a snaží se dosáhnout autentického života jako takového: hlubokých vrstev existence, které jsou v kontaktu s Božím světem. Berďajev zaměřil veškeré své úsilí, jak filozofické, tak i v osobním a veřejném životě, na nahrazení království tohoto světa královstvím Božím.

Podle něj se o to můžeme všichni pokusit tím, že využijeme božských tvůrčích sil, které tvoří naši pravou přirozenost. Naším posláním je být spolupracovníky Boha při jeho pokračujícím stvoření světa.

To je to, co Berďajev řekl o sobě: "Člověk, osobnost, svoboda, tvořivost, eschatologicko-mesiášské řešení dualismu dvou světů - to jsou má základní témata. ".