Rusko a jeho severovýchodní asijští sousedé: Čína, Japonsko a Korea, 1858-1945

Původní název:

Russia and Its Northeast Asian Neighbors: China, Japan, and Korea, 1858-1945

Obsah knihy:

V důsledku Aigunské (1858) a Pekingské smlouvy (1860) se Rusko stalo účastníkem mezinárodních vztahů v severovýchodní Asii, ale historiografie přítomnost Ruska a SSSR v tomto regionu podceňuje. Tento sborník objasňuje, jak ruská expanze ovlivnila politiku Japonska na počátku období Meidži vůči Koreji a mandžuskou reformu pozdní říše Čching.

Rusko se podílelo na megaimperiálním systému dopravy a celní kontroly v severní Číně a vytvořilo nadnárodní společenství kolem Čínské východní železnice a města Harbin. Sbírka barvitě popisuje každodenní život komunity ruských emigrantů v Harbinu po roce 1917. Sbírka zkoumá vzájemné představy Rusů a Japonců prizmatem popisů japonského císařského domu v ruských novinách a memoárech psaných ruskými válečnými zajatci za rusko-japonské války a po ní a válečné publicistiky během této války.

První sovětský velvyslanec v Japonsku V. Kopp navrhl obnovit rozdělení zájmových sfér mezi Ruskem a Japonskem z carské éry, čímž se dostal do konfliktu s lidovým komisařem zahraničních věcí G.

Čičerinem, sovětským velvyslancem v Pekingu L. Karachanem a Stalinem, neboť druhá skupina byla loajálnější k věci národního osvobození Číny.

Jako celek sborník dokládá, že je obtížné pochopit moderní dějiny severovýchodní Asie, aniž bychom brali vážně ruský faktor.