Rozloučení se spravedlností: Jim Garrison, atentát na JFK a případ, který měl změnit dějiny.

Recenze čtenářů

Kniha přináší důkladnou analýzu Garrisonova případu souvisejícího s atentátem na JFK, kterou důkladně zpracovala Joan Mellenová. Recenzenti chválí její podrobné důkazy a kritický pohled na zapojení vlády, ale kritizují její organizační strukturu a styl psaní, což ji činí náročnou na čtení.

⬤ Vyčerpávající výzkum podložený primárními zdroji včetně rozhovorů a archivních dokumentů.
⬤ Silné důkazy naznačující zapojení CIA do vraždy JFK.
⬤ Důležité poznatky o vyšetřování Jima Garrisona a politickém kontextu doby.
⬤ Poskytuje množství informací cenných pro seriózní badatele a zájemce o konspirační teorie.

⬤ Nejednotný styl psaní, který může být obtížně srozumitelný a postrádá jasnou organizaci.
⬤ Obtíže s poznámkami pod čarou a citacemi zdrojů, které narušují plynulost čtení.
⬤ Zdlouhavé a někdy nudné podrobnosti o Garrisonově životě mohou odvádět pozornost od hlavního zaměření na atentát.
⬤ Někteří recenzenti považovali autorova tvrzení za nepřesvědčivá nebo nedostatečně podložená.

(na základě 115 hodnocení čtenářů)

Původní název:

A Farewell to Justice: Jim Garrison, JFK's Assassination, and the Case That Should Have Changed History

Obsah knihy:

Na základě tisíců dosud nezveřejněných dokumentů a více než tisíce rozhovorů, v nichž mnozí svědci promluvili poprvé, se Joan Mellenová vrací k vyšetřování neworleanského okresního prokurátora Jima Garrisona, jediného veřejného činitele, který v roce 1969 obvinil podezřelého z vraždy prezidenta Johna F.

Kennedyho. Garrison začal odhalováním rozporů ve Warrenově zprávě, která dospěla k závěru, že Lee Harvey Oswald byl labilní procastrovský marxista, který při zabití Kennedyho jednal sám.

Rozloučení se spravedlností odhaluje, že Oswald, žádný marxista, ve skutečnosti spolupracoval jak s FBI a CIA, tak s americkou celní správou, a že pokusy sabotovat Garrisonovo vyšetřování dosáhly nejvyšších pater americké vlády. Garrison vedl rozhovory s různými osobami zapojenými do atentátu, od Claye Shawa a smluvního zaměstnance CIA Davida Ferrieho až po Oswaldovu kohortu mariňáků jménem Kerry Thornley, který byl přinejmenším agentem Obranné zpravodajské služby. Mezi Garrisonovými podezřelými byli i vojáci štěstěny sponzorovaní CIA, kteří se zapojili do atentátů na Fidela Castra, kubánský proticastrovský aktivista a mladý běžec spiklenců, s nímž autor poprvé vedl rozhovor.

V návaznosti na Garrisonovo úsilí odhaluje Mellen nové rozhodující důkazy a jasně dokládá roli zpravodajských služeb v atentátu na prezidenta i v jeho utajování, které se rozběhlo dlouho před skutečnými událostmi 22. listopadu 1963.