Romantic Poets and the Laughter of Feeling
Romantičtí básníci a smích citu je novým a originálním čtením britského romantismu. Zatímco období romantismu bylo svědkem rozhodujícího zájmu o to, jak se cit může snoubit s formami uměleckého vyjádření, většina kritických studií se soustředila na vážnou stránku a melancholické nálady romantických básníků.
Tato kniha zaujímá výrazně odlišný přístup, neboť zahrnuje vznešenost a směšnost a odhaluje rozhodující roli smíchu a smíchu v romantické estetice, emocích a etice. Jak tato studie odhaluje, smích byl jedním z hlavních prostředků, jimiž romantici zahrnovali a rozvíjeli, ale také často zesměšňovali a zesměšňovali soucitný cit. Smích citu je jak výrazem sympatie, tak vyjádřením jejích důsledků, předsudků a omezení.
Vyjadřuje víru v soucit a zároveň vypovídá o komplikovaných a ambivalentních reakcích romantiků na něj: zároveň je výrokem, ideologií a ironií. Pro romantické básníky, jako byli Wordsworth, Shelley a Keats, nese zvuk smíchu naději, že větší poznání druhých plyne z toho, že s nimi prostřednictvím poezie cítíme, a může vést k lepšímu pochopení sebe sama.
Smích je však také nutí uvědomit si, že náš citový život je naprosto neznámý a možná nakonec nepoznatelný. Jejich prozodie smíchu oživuje a odhaluje: Ztělesňuje jejich smysl pro poezii a jejich ambice a uvádí tyto záležitosti do nejkomičtějších a nejvážnějších pochybností. Smích pomáhá definovat, co je to být člověkem.
Tato kniha ukazuje, že definuje i to, co je to být „romantickým“ básníkem... Poskytl nakladatel.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)