Rodiče na misi: Jak mohou rodiče zvítězit v soutěži o srdce, mysl a loajalitu svých dětí.

Recenze čtenářů

Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 4 hlasů.

Původní název:

Parents on a Mission: How Parents Can Win the Competition for the Heart, Mind, and Loyalty of Their Children

Obsah knihy:

K výchově dítěte NENÍ potřeba vesnice... stačí dobrá výchova.

Vytváření bezpečného sousedství a bezpečných komunit NENÍ odpovědností prezidenta Spojených států. Není to ani odpovědnost policie, škol nebo politiků. Za bezpečnost komunity jsou zodpovědní rodiče. Ve svém programu Rodiče na misi (POM) důsledně nabádám rodiče, že oni jsou v komunitě přínosem číslo jedna... oni jsou nejdůležitější osobou v komunitě - ne policie, pastor, kněz, ředitel školy nebo politici - rodiče jsou v nejlepší pozici, aby určovali zdraví a bezpečnost komunity, protože jsou to oni, kdo má budoucí občany ve své péči, aby je vychovávali, ukázňovali a poskytovali jim vedení v nejvnímavějších letech života dítěte.

V POM vyzývám rodiče, aby si uvědomili, že nevychovávají pouze „své děti“, ale také naše občany, neboť všechny naše rodiny sdílejí „naše sousedství“, navštěvují „naše školy“ a přátelí se s „našimi dětmi“. Proto konečný výsledek toho, co se denně děje v našich domovech, přímo souvisí se stavem bezpečnosti a zdraví širší komunity.

Vždyť odkud pocházejí občané obce? Pocházejí z našeho domova. Otázka tedy zní: Jakého občana denně vysíláme do obce, do sousedství, do škol, parků a na hřiště? Skutečnost je taková, že komunita závisí na rodičích, zda vychovají zodpovědné a respektující občany, kteří budou pozitivně přispívat komunitě jako budoucí vůdci v podnikání, vzdělávání, náboženství, státní správě a v řadě dalších důležitých rolí, které tvoří komunitu, z nichž nejdůležitější je stát se tím, co nazývám „rodičem s posláním“, což je předmětem této knihy.

I když chápu, že celé toto vesnické přísloví je dobře míněno, bylo určeno pro jinou dobu, místo a kulturu. Není to poselství, které rodiče potřebují v dnešní kultuře konkurence s nepřetržitým přístupem k informacím, programům a tlaku vrstevníků na internetu prostřednictvím sociálních médií. Naším záměrem není obviňovat rodiče, ale pojmenovat rodiče jako nejdůležitější osoby ve společnosti. To, co od „vesnice“ chceme, je pomoc, nikoli kontrola našich dětí. To je naše odpovědnost. Pokud jsme my, rodiče, ochotni převzít část zásluh za úspěch našich dětí, měli bychom být stejně ochotni přijmout část odpovědnosti, když naše děti selhávají ve svých společenských povinnostech jako občané širší komunity.

Nikdy nepředpokládám, že když dítě sejde z cesty, znamená to, že rodič je špatný člověk, zanedbává péči o dítě nebo ho zneužívá. Zjistil jsem však, že mnoho rodičů se prostě nikdy pořádně nenaučilo mnoho zásad, které se učí v učebních osnovách POM a které sdílím v této knize. Ti, kteří se tyto zásady naučili a praktikují je, mají ve většině případů zdravé vztahy se svými dětmi, které vedou produktivní život. Tito rodiče se obvykle naučili, jak mít zdravý vztah se svými dětmi, od svých rodičů nebo od toho, kdo byl hlavní osobou, která je v dětství vychovávala. Až příliš často však mnozí z nás postrádali rodiče, kteří by nám ukázali, jak postupovat při budování zdravých mezilidských vztahů, a tak nakonec používáme starou filozofii výchovy dětí; „Když to bylo dost dobré pro mě, bude to dost dobré i pro tebe.“ Tato filozofie však v mnoha případech nevede ke zdravým vztahům mezi rodiči a dětmi.

Pokud rodiče zareagují na myšlenky a budou důsledně praktikovat zásady a povzbuzení obsažené v této knize, jsem přesvědčen, že se dočkají stejné životní proměny, kterou nazývám „zkušenost POM“.