Hodnocení:
Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 2 hlasů.
Managing the President's Program: Presidential Leadership and Legislative Policy Formulation
Přesvědčení, že tvorba legislativní politiky amerických prezidentů se postupem času centralizovala a neúprosně se přesouvala z výkonných složek do Bílého domu, sdílí mnoho lidí, kteří se zabývají americkým prezidentstvím. Andrew Rudalevige tvrdí, že takový lineární trend není vůbec jistý ani nezbytný pro prosazování politiky.
V knize Managing the President's Program (Řízení prezidentského programu) předkládá mnohem komplexnější a zajímavější obraz využívání prezidentského personálu. Na základě teorie transakčních nákladů Rudalevige konstruuje rámec "podmíněné centralizace", který umožňuje předpovědět, kdy prezidenti využijí personální zdroje Bílého domu a/nebo jednotlivých ministerstev pro formulaci politiky. Svá tvrzení dokládá bezprecedentní kvantitativní analýzou nového souboru dat o politických návrzích pokrývajících téměř padesát let poválečné éry od Trumana po Clintona.
Rudalevige zjišťuje, že předsedové nejsou vázáni neúprosným nutkáním centralizovat, ale řídí se jemnější strategií přidělování zaměstnanců, která umožňuje efektivně využívat omezené vyjednávací zdroje. Nejčastěji se centralizují nové položky a položky, které například zasahují do působnosti agentur; u složitých položek se uplatňuje smíšený postup.
Dostupnost odborných znalostí mimo Bílý dům centralizaci snižuje. Centralizace je sice řídicí strategií vhodnou pro zapojení širší výkonné moci, může však ohrozit osud položky v Kongresu.
Jak je tedy z této dobře napsané knihy zřejmé, prezidentské vedení závisí na těžkých rozhodnutích, když se prezidenti snaží současně řídit výkonnou moc a dosáhnout legislativního úspěchu.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)