Hodnocení:
Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 2 hlasů.
Roman Butrint: An Assessment
Butrint, starověké Buthrotum, měl v různých dobách mnoho podob, které se utvářely díky téměř neustálému vzájemnému působení mezi tímto místem, jeho lagunovou krajinou a Středozemním mořem. Ačkoli se Butrint neobjevuje v žádných záznamech o rané řecké kolonizaci, které by jej identifikovaly jako korfskou osadu, musely mezi ním a korintskou metropolitní kolonií na Korfu existovat silné vazby.
Na místě, obdařeném prameny s léčivými účinky, vznikla malá polis, rozšířená o léčebnou svatyni zasvěcenou Asklépiovi. Julius Caesar, který se v Butrintu ukrýval a naléhavě potřeboval zásoby pro svůj boj proti Pompeiovi, musel svatyni, obklopenou z velké části vyschlými bažinami, považovat za ideální místo pro usazení veteránů jako kolonie. Byla zřejmým základním kamenem při kontrole přechodu z Jadranu do Egejského moře. Zdá se, že počet prvních osadníků byl omezený a pravděpodobně se jednalo převážně o civilisty. Politické změny v magistrátu města však byly okamžité a v poměrně krátkém časovém rozmezí byly nastartovány zásadní změny ve fyzickém složení města.
Díky novému římskému statusu se Butrint dostal přímo před nejvyšší římské úřady a zhruba za patnáct let, pod Augustovým vedením po jeho vítězství u Accia, bylo město znovu založeno jako kolonie a získalo klíčovou roli ve Vergiliově dvorně sponzorovaném zakládajícím eposu Aeneida. Butrint, který byl nyní spojen s vítězným městem Nikopolí a nebyl ve stínu Korfu, prosperoval. Městská struktura se vyvíjela, někdy ochabovala, ale v podstatě se udržela až do konce 6. století n. l. Tento svazek je zhodnocením římské archeologie, kompilací studií a terénních zpráv, které se zaměřují na založení a rané dějiny kolonie.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)