Řím vládne vlnám: Námořní štáb: zhodnocení námořní strategie starověkého Říma 300 př. n. l. - 500 n. l.

Recenze čtenářů

Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 2 hlasů.

Původní název:

Rome Rules the Waves: A Naval Staff Appreciation of Ancient Rome's Maritime Strategy 300 Bce - 500 Ce

Obsah knihy:

Obecně se má za to, že námořní dějiny Říma v podstatě skončily porážkou Antoniovy a Kleopatřiny flotily u Akcia v roce 31 př. n.

l., čímž Řím ztratil na moři soupeře právě v době, kdy republikánské období ustupovalo císařství. K dalším velkým námořním bitvám již nedošlo, takže podle tohoto názoru nebylo římské námořnictvo téměř potřeba a jeho role byla pro strategii impéria málo významná. James J.

Bloom tento názor sráží pod hladinu ve svém hodnocení klíčové role římského císařského námořnictva i strmé křivky učení jeho předchůdce, námořních sil římské republiky.

Autor (v návaznosti na přední námořní teoretiky Alfreda Mahana a sira Juliana Corbetta) zastává názor, že námořní moc se netýká pouze námořních střetů. V hlubším smyslu je námořní moc vytrvalým výkonem velení nad námořními cestami za účelem obchodování, potlačování pirátství, přepravy vojsk a zásobování a ochrany pozemních vojenských posádek a výprav.

Tato kniha je v podstatě velkým strategickým přehledem římské námořní moci jako nástroje podpory římské císařské politiky. Na rozdíl od jiných prací na toto téma Bloom tvrdí, že moderní námořní strategickou teorii lze s výhodou aplikovat na římské námořní operace. Geografie říše určila, že Římané budou většinu svých vojenských zásob přepravovat po vodě.

V republikánském i císařském období měly téměř všechny provincie rozsáhlé pobřeží podél Středozemního, Černého nebo Atlantského moře. Tyto vzájemně propojené mořské cesty poskytovaly Římanům výraznou výhodu oproti jejich protivníkům po obvodu, kteří museli zpravidla využívat pobřeží sousedící s římskou námořní kontrolou nebo jí přerušená. Jak se římská pozemní moc táhla podél pobřeží Černého moře a Atlantiku, staly se významné říční a ústní systémy významnou součástí této sítě životně důležitých vodních cest.

Obojživelný dosah byl základním prvkem římské námořní moci při ochraně mokrých boků legií a přepravě vojsk k ohroženým uzávěrům. Přílohy budou obsahovat výkresy různých typů lodí, o nichž se v textu pojednává, v měřítku a jejich charakteristiky zobrazené v tabulkách, několik map znázorňujících námořní faktory říše a přehled námořních výzkumů a objevů v římské době.