Recenze čtenářů
Shrnutí:Kniha přináší řadu vědeckých esejů, které srovnávají aspekty Římské říše a Číny Han, se zaměřením na politickou organizaci, obchod, kulturní vlivy a společenské struktury. Zatímco někteří čtenáři ji považují za vynikající pro její vědeckou hloubku a postřehy, jiní poznamenávají, že postrádá ucelený přehled, což ji činí méně přístupnou pro běžné čtenáře.
Klady:⬤ Dobře vyargumentované a zdokumentované
⬤ vynikající pro akademické čtenáře
⬤ pronikavé srovnání Říma a Číny
⬤ silné bibliografie a odkazy na data
⬤ zajímavé eseje na konkrétní témata
⬤ užitečné pro studenty světových dějin.
Zápory:⬤ Nejedná se o široce založené srovnání, jak naznačuje název
⬤ některé eseje jsou pro běžné čtenáře příliš úzké
⬤ psaní může být příliš akademické
⬤ chybí zastřešující závěry
⬤ zábavná hodnota je minimální.
(na základě 7 hodnocení čtenářů)
Původní název:
Rome and China: Comparative Perspectives on Ancient World Empires
Obsah knihy:
Rané říše, které překračovaly etnické, jazykové a náboženské hranice, utvářely tisíce let světových dějin. Navzdory globálnímu významu impérií jsou však jednotlivé případy často studovány izolovaně. Tato řada se snaží změnit podmínky debaty tím, že podporuje mezikulturní, komparativní a transdisciplinární perspektivy formování imperiálních států před evropskou koloniální expanzí.
Před dvěma tisíci lety se až polovina lidského druhu nacházela ve dvou politických systémech, v Římské říši v západní Eurasii (s centrem u Středozemního moře) a v říši Han ve východní Eurasii (s centrem na severočínské pláni). Obě říše byly z hlediska velikosti a počtu obyvatel v podstatě srovnatelné, a dokonce se do značné míry kryly i z hlediska chronologického (221 př. n. l. až 220 n. l. pro říši Čchin/Han, cca 200 př. n. l. až 395 n. l. pro sjednocenou římskou říši). Na nejzákladnější úrovni rozlišení se okolnosti jejich vzniku příliš neliší. Na Východě vytvořila období Šang a západní Čou společný kulturní rámec pro válčící státy, přičemž došlo k postupnému sjednocení četných malých polis do hrstky velkých království, která nakonec sjednotil nejzápadnější pochodový stát Čchin. Ve Středomoří můžeme pozorovat srovnatelnou politickou roztříštěnost a postupný rozmach sjednocující civilizace, v tomto případě řecké, následovaný postupným vytvořením hrstky velkých válčících států (helénistická království na východě, římsko-italská, syrakuská a kartaginská na západě) a stejně tak nakonec sjednocení nejzápadnějším pochodovým státem, Římem vedenou italskou konfederací.
Následná destabilizace probíhala opět nápadně podobným způsobem: obě říše se rozdělily na dvě poloviny, jednu, která obsahovala původní jádro, ale byla více vystavena hlavní barbarské periferii (v případě Říma západ, v případě Číny sever), a tradicionalistickou polovinu na východě (Řím) a jihu (Čína).
Tyto procesy počáteční konvergence a následné divergence při formování euroasijských států nebyly nikdy předmětem systematické srovnávací analýzy. Tento svazek, na němž se podílejí odborníci na dějiny starověkého Středomoří a rané Číny, činí první krok tímto směrem, když předkládá řadu srovnávacích případových studií jasně vymezených aspektů formování států v rané východní a západní Eurasii se zaměřením na proces počáteční vývojové konvergence. Kniha obsahuje obecný úvod, který zdůvodňuje komparativní přístup; obecný nástin charakteru formování států v západní a východní Eurasii v posledním tisíciletí starověku; a šest tematicky propojených případových studií zvláště významných aspektů tohoto procesu.
