Říkejte mi Izmael

Recenze čtenářů

Kniha je klasikou americké literární kritiky, zaměřuje se zejména na Melvillův Moby-Dick a je oceňována pro své podnětné myšlenky a souvislosti mezi Melvillem a Shakespearem. Její styl však někteří považují za obtížný a příliš spekulativní.

⬤ Hluboce pronikavý a podnětný, zejména pokud jde o „Moby-Dicka“ a jeho souvislosti s mýtem a historií.
⬤ Považován za nezbytného společníka čtenářů Moby-Dicka.
⬤ Poutavý styl psaní, který u některých čtenářů vyvolá ohlas.
⬤ Poskytuje cenné informace o Melvillově procesu psaní a jeho vlivech.

⬤ Některé části jsou považovány za nesrozumitelné nebo příliš spekulativní.
⬤ Styl psaní může působit zastarale, připomíná prózu Beat Generation, což se nemusí líbit všem čtenářům.
⬤ Může postrádat jasnost a orientaci, kterou někteří od literární kritiky očekávají.

(na základě 10 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Call Me Ishmael

Obsah knihy:

2015 Reprint vydání z roku 1947.

Úplné faksimile původního vydání, které není reprodukováno pomocí softwaru pro optické rozpoznávání. Tato uznávaná klasika americké literární kritiky, poprvé vydaná v roce 1947, zkoumá vlivy - zejména shakespearovské - na Melvillovo psaní Moby-Dicka.

Olson, jeden z prvních melvillovců, který prosazoval takzvanou "teorii dvou Moby-Dicků", tvrdí, že existovaly dvě verze Moby-Dicka a že Melvillova první četba Krále Leara v době mezi první a druhou verzí knihy měla zásadní vliv na jeho pojetí ságy: "první kniha neobsahovala Achaba," píše Olson, a "možná, že neobsahovala, leda náhodou, ani Moby-Dicka". Jestliže tehdejší literární kritici a recenzenti reagovali na "teorii dvou Moby-Dicků" s různou mírou skepse, největší kontroverze vyvolal experimentální styl a uspořádání knihy.