Reference bez referentů

Původní název:

Reference Without Referents

Obsah knihy:

Reference je ústředním tématem filozofie jazyka a je hlavním předmětem diskusí o tom, jak se jazyk vztahuje ke světu. R. M. Sainsbury předkládá nový přístup k tomuto pojmu, který slibuje ukončit některé dlouholeté debaty v sémantické teorii.

Existuje jediná kategorie odkazovacích výrazů, které si zaslouží v podstatě stejné sémantické zpracování. Do této kategorie patří jak referující výrazy v jednotném, tak v množném čísle ("Aristoteles", "Plejády"), komplexní a nekomplexní referující výrazy ("Prezident USA v roce 1970", "Nixon") a prázdné a neprázdné referující výrazy ("Vulkán", "Neptun"). Odkazovací výrazy mají být sémanticky popsány referenční podmínkou, nikoli tím, že jsou spojeny s referentem. Obhajobou těchto tezí Sainsburyho kniha slibuje ukončit neplodnou oscilaci mezi milliánskými a deskriptivistickými názory. Milliánské názory trvají na tom, že každé jméno má referent, a těžko mohou dobře vysvětlit jména, která podle všeho referent nemají, nebo o nich alespoň není známo, že by ho měla, jako jsou jména zavedená omylem ("Vulkán"), jména, u nichž je sporné, zda mají nositele ("Pataňdžali"), a jména používaná ve fikci. Deskriptivistické teorie vyžadují, aby každé jméno bylo spojeno s nějakým souborem informací. Tyto teorie odporují skutečnosti, že jména jsou užitečná právě proto, že se informace mezi mluvčími a posluchači často nepřekrývají. Alternativní pozice, kterou kniha obhajuje, je pevně nedeskriptivistická, i když také nevyžaduje referent.

Na to, které výrazy jsou výrazy odkazovací, lze nahlížet mnohem šířeji: nejen jména a zájmena použitá demonstrativně, ale také některé složené výrazy a některá anaforická užití zájmen.

Sainsburyho přístup uvádí referenci do souladu s pravdivostí: nikdo by si nemyslel, že sémantická teorie by měla spojovat větu s pravdivostní hodnotou, ale běžně se má za to, že sémantická teorie by měla spojovat větu s pravdivostní podmínkou, podmínkou, kterou by musel splňovat libovolný stav světa, aby byla věta pravdivá. Správná analogie je, že sémantická teorie by měla spojovat odkazující výraz s referenční podmínkou, tedy podmínkou, kterou by musel splňovat libovolný objekt, aby se stal referentem výrazu.

Sainsburyho kniha je čtivá a přístupná, napsaná s minimem odbornosti a obsahuje také užitečný historický přehled. Bude zajímavá pro ty, kdo se zabývají logikou, myslí a metafyzikou, a zároveň je nezbytnou četbou pro filosofy jazyka.