Re-Writing America: Vietnamští autoři ve své generaci

Původní název:

Re-Writing America: Vietnam Authors in Their Generation

Obsah knihy:

Philip Beidler ve své první knize American Literature and the Experience of Vietnam (Americká literatura a zkušenost z Vietnamu) nabídl průkopnickou studii o románech, divadelních hrách, poezii a "literatuře svědectví", které vzešly z účasti Spojených států ve vietnamské válce. Časopis American Literature v recenzi na tuto knihu prohlásil: " Je to) víc než jen úvodní počin. Představuje také to, co jistě bude trvalým typem americké literární reakce na Vietnam a vědecké reakce na vznikající literaturu války.".

V knize Re-Writing America Beidler mapuje trvalé úspěchy mužů a žen, kteří se poprvé dostali do povědomí veřejnosti jako autoři vietnamské literatury a kteří jsou nyní uznáváni jako významní literární interpreti našeho národního života a kultury vůbec. Tito spisovatelé - mezi nimi Tim O'Brien, Philip Caputo, Winston Groom, David Rabe, John Balaban, Robert Stone, Michael Herr, Gloria Emersonová a Frances Fitzgeraldová - uplatnili ve svých pozdějších snahách, jak říká Beidler, "mnoho z těžce získaných lekcí literárního smysluplnosti, které získali v prvních dílech pokoušejících se jednoznačně vyrovnat s Vietnamem.".

Beidler tvrdí, že vietnamští autoři udělali mnoho pro oživení amerického tvůrčího psaní a vyvedli ho z poststrukturalistické slepé uličky, v níž se texty ocitly jako nekonečná kritika jazyka, reprezentace a autority. Svou přímou zkušeností s rozdělující a frustrující válkou - "válkou, kterou nezpůsobili oni sami, ale politici a experti, válkou plnou dávných nepřátelství, která zúčastněné stála téměř všechno a prakticky nic nevyřešila" - se tito spisovatelé v mnohém podobají slavné generaci básníků a prozaiků, kteří vzešli z první světové války. Stejně jako jejich předchůdci z let 1914-18, i příslušníci vietnamské generace se pustili do společného projektu kulturní revize: "přepsat Ameriku", vytvořit umění, které sice stále uznává bolestnou vzpomínku na válku, ale zároveň ji promítá do nových dimenzí mýtického vědomí jiných - a lepších - časů.

Beidler svou knihu naplňuje podrobnými a poučnými analýzami děl spisovatelů, kteří se, jak poznamenává, pohybují v téměř nekonečném rozsahu témat, žánrů a způsobů. Například od Davida Rabeho pocházejí inovativní hry, v nichž otevřená výpověď o traumatech z Vietnamu ( Základní výcvik Pavla Hummela, Streamers ) uvolnila místo širším komentářům k sexu, moci a násilí v americkém životě ( In the Boom Boom Room, HurlyBurly ). Winstom Groom se od Lepších časů než tyto, spíše tradičního (až anachronického) válečného románu, posunul k dalším dosahům bujarého humoru ve Forrestu Gumpovi. A novinář Michael Herr, jehož Depeše nezapomenutelně definovaly vietnamskou krajinu, která je zároveň skutečná i halucinační, přenesl svou vizi do spolupráce na filmech Apocalypse Now a Full Metal Jacket.

Jak Beidler poznamenává, nesmírná cena, kterou si Vietnam vyžádal v americké duši, stále přitahuje množství interpretací a zobrazení. Vietnamští autoři nám připomínají, slovy Tima O'Briena, "věci, které nesli". Jak však Beidler jasně uvádí, nyní nám přikazují nejen vzpomínat, ale také představovat si nové možnosti.