Re-Conceptualizing the Paradox in (Education) Policy Implementation - Unravelling Perspectives on the Policy/Practice Gap (Re-konceptualizace paradoxu v implementaci (vzdělávací) politiky - odhalení perspektivy rozdílu mezi politikou a praxí)

Původní název:

Re-Conceptualizing the Paradox in (Education) Policy Implementation - Unravelling Perspectives on the Policy/Practice Gap

Obsah knihy:

„Přehled současné (vzdělávací) politiky a praxe potvrzuje názor o zjevném paradoxu v provádění politiky. Přestože se do zavádění politik investují obrovské prostředky (energie, čas a finanční zdroje), existuje řada důkazů, které naznačují, že aktéři politiky jsou vůči informacím o politice neteční. Aktéři změn a realizátoři politiky jsou často považováni za subjekty sledující odlišné agendy, pokud jde o úkoly spojené s realizací politiky. Jak výstižně tvrdí Sabatier a Jenkins-Smith (1993, citováno podle Shulock, 1999, s. 228), „základní přesvědčení tvůrců a realizátorů politiky nejsou ovlivněna informacemi o politice, hlavní změny politiky jsou spíše výsledkem vnějších faktorů, jako jsou inflace a volby“. Tato kniha tento politický fenomén nově pojímá za účelem přežití. Kniha v podstatě rozkrývá perspektivy paradoxu realizace politiky a prostřednictvím toho je příkladem „nejvhodnějšího“ přístupu k demystifikaci rozporu mezi politikou a praxí, který má přinést pochopení pro chaotičnost a spornou povahu procesů (vzdělávací) politiky. Tato kniha v osmi kapitolách plní dvě hlavní funkce, aby pomohla vyvodit koncepční důsledky pro fenomén označovaný jako „paradox implementace politiky“. Za prvé, kapitoly 1 až 4 vytvářejí kontext knihy.

Kapitola 1 definuje (vzdělávací) politiku, přičemž tradiční definice politiky zaměřená na řešení problémů je konfrontována s procesním modelem, a díky tomu je poměřováno třetí pojetí (tj. teoretický eklektický přístup), které pomáhá poskytnout jak praktické, tak teoretické základy pro pochopení toho, jak politika a praxe existují v dynamických a opakujících se vztazích. Kapitoly 2 a 3 přinášejí vhled do způsobu tvorby, respektive realizace vzdělávací politiky s cílem odhalit některé vlivy na politické procesy. Kapitola 4 vysvětluje (na základě příslušné literatury) paradox politiky, aby čtenářům pomohla pochopit perspektivy, které jsou uvedeny v posledních kapitolách s cílem odhalit a/nebo vysvětlit existenci nebo výskyt tohoto politického fenoménu. Za druhé, kapitoly 5 až 7 čerpají z literatury z různorodých zdrojů, aby odhalily perspektivy paradoxu realizace politiky, zatímco kapitola 8 představuje klíčová sdělení, která se dotýkají dosažení cílů knihy. Celkově kapitola 8 plní tři funkce.

Konkrétně: shrnuje perspektivy prezentované v odborné literatuře k demystifikaci a odhalení paradoxu implementace politiky ilustruje důvody pro volbu postmodernistické perspektivy jako nejvhodnější a/nebo nejvhodnější perspektivy pro odhalení tohoto politického fenoménu; a nastiňuje relevanci (a/nebo oprávněnost) postmodernistického pojetí politiky jako „textu“ a „diskurzu“ jako rámce pro pochopení paradoxu implementace politiky a dynamiky politických procesů obecně."--