Původ sfingy: nebeský strážce předfaraonské civilizace

Recenze čtenářů

Kniha „Původ sfingy“ od profesorů Schocha a Roberta Bauvala nabízí komplexní a podnětné zkoumání Velké sfingy v Gíze a zpochybňuje konvenční egyptologii svými teoriemi o jejím dávném původu. Autoři na podporu svých tvrzení předkládají solidní geologické důkazy a rozsáhlou škálu výzkumů a výsledkem je dobře strukturované vyprávění, které je přístupné i běžným čtenářům.

Kniha je dobře napsaná, důkladná a předkládá solidní, na faktech založené teorie, které jsou pronikavé a přesvědčivé. Je přístupná laikům a zároveň je metodická. Autoři jsou znalí a úspěšně zpochybňují mainstreamová vyprávění rozsáhlým výzkumem. Použití příloh umožňuje hlubší zkoumání složitých témat.

Někteří čtenáři považují technické aspekty za skličující a mají pocit, že kniha může být někdy trochu suchá. Objevuje se kritika týkající se uspořádání odkazů, neboť někteří čtenáři se domnívají, že je zde příliš mnoho citací, což ztěžuje orientaci. Několik čtenářů si také přálo více vizuálních zobrazení původní Sfingy.

(na základě 49 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Origins of the Sphinx: Celestial Guardian of Pre-Pharaonic Civilization

Obsah knihy:

Nový výzkum a důkazy, že Sfinga je o tisíce let starší, než se dosud předpokládalo.

- Konfrontuje tvrzení egyptologů o Sfinze s historickými zprávami a novými výzkumy včetně reanalýzy seismických studií a aktualizací Schochova výzkumu zvětrávání vody a Bauvalovy teorie korelace s Orionem.

- Zkoumá, jak je Sfinga současná s Gobekli Tepe, zarovnaná se souhvězdím Lva a znovu vytesaná v období Staré egyptské říše.

- Odhaluje, že Sfinga byla postavena během skutečného historického Zlatého věku starověkého Egypta, v období známém v legendách jako Zep Tepi.

Žádná jiná památka na světě nevzbuzuje takové tajemství jako Velká sfinga v Gíze. Přežila drsné podnebí Egypta po tisíce let a zůstane tu ještě dlouho poté, co naše vlastní civilizace zanikne. Podle ortodoxní egyptologie byla Sfinga postavena kolem roku 2500 př. n. l. jako památník faraona Khafreho. Tato „skutečnost“ však nemá téměř žádné podpůrné důkazy. Kdy byla Sfinga skutečně postavena a hlavně proč?

V této provokativní spolupráci dvou egyptologů zvenčí spojují doktor Robert M. Schoch a Robert Bauval své desetiletí trvající výzkumy, aby ukázali, že Sfinga je o tisíce let starší než konvenční egyptologická časová osa a byla postavena dávno zapomenutou předfaraonskou civilizací. Zkoumají známou historii Sfingy a konfrontují to, co tvrdí egyptologové, s významnými historickými zprávami a novými výzkumy, včetně aktualizace Schochova výzkumu geologického zvětrávání vody a nové analýzy seismických studií. V návaznosti na Bauvalovu teorii korelace s Orionem zkoumají archeoastronomické uspořádání památek na náhorní plošině v Gíze a odhalují, jak byly pyramidy a Sfinga postaveny tak, aby odpovídaly souhvězdím Oriona a Lva. Analyzují důkazy o podstatně starší stavební fázi v Gíze a o restaurování a opětovném vytesání Sfingy v období Staré říše a tvrdí, že Sfinga byla poprvé postavena vyspělou předfaraonskou civilizací, která existovala přibližně před 12 000 lety na Gízské plošině, souběžně se sofistikovaným komplexem Gobekli Tepe.

Autoři zkoumají, jak památky v Gíze připomínají Zep Tepi, zlatý věk legendy, který se zde ukazuje jako skutečné historické období zhruba od roku 10 500 př. n. l. do roku 9700 př. n. l. Schoch a Bauval nás posouvají blíže k pochopení skutečného stáří a účelu Velké sfingy a předkládají důkazy o rané vysoké civilizaci, o níž svědčí Velká sfinga před koncem poslední doby ledové.