Pták: Legenda o Charliem Parkerovi

Recenze čtenářů

Kniha přináší jedinečnou sbírku vyprávění těch, kteří Charlieho Parkera znali z první ruky, a nabízí vhled do jeho složité osobnosti a hudebního života. Mnozí čtenáři oceňují osobní anekdoty a kaleidoskopický pohled na Parkerovu osobnost, někteří však vyjadřují zklamání nad kvalitou fotografií a nedostatkem zastřešujícího vyprávění zaměřeného na jeho hudbu.

⬤ Jedinečná kompilace osobních vzpomínek různých spolupracovníků Charlieho Parkera.
⬤ Nabízí bohatý a rozmanitý obraz Parkerovy složité osobnosti.
⬤ Pronikavé informace pro ty, kteří se chtějí dozvědět o Parkerovi od lidí, kteří ho znali.
⬤ Může rozšířit obzory pro Parkera a další jazzové hudebníky.

⬤ Fotografie v knize jsou špatně reprodukovány (rozmazané, neostré atd.).
⬤ Chybí ucelený životopisný příběh, protože rozhovory jsou uvedeny v abecedním pořadí.
⬤ Někteří čtenáři mají pocit, že se kniha dostatečně nezabývá Parkerovou hudbou.
⬤ Může být vnímána spíše jako sbírka drbů než jako ucelený životopis.

(na základě 10 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Bird: The Legend of Charlie Parker

Obsah knihy:

Zásluhy za zrod moderního jazzu patří více než kterémukoli jinému hudebníkovi Charlesi "Yardbirdovi" Parkerovi - pro své přátele a fanoušky známému prostě jako "Bird".

Parkerova virtuózní technika, melodická genialita a inspirativní improvizace pomohly nastartovat zcela novou éru jazzu, éru, která začala bopem a vyvrcholila "cool" neboli moderním jazzem padesátých let. Jeho brilantní ovládání alt saxofonu inspirovalo celou generaci jazzových hudebníků; bez něj by nebylo Johna Coltranea, Ornetta Colemana ani jazzu, jak ho známe dnes.

Parker zemřel v roce 1955 ve věku 35 let. Zanechal po sobě bohaté dědictví hudebních inovací a legendu sebedestruktivního rozptýlení, která z něj udělala votivního hrdinu hipsterů a beat generation.

Pro tuto první obsáhlou vzpomínku vyzpovídal Reisner osmdesát jedna Parkerových přátel, příbuzných a spoluhráčů. Od Charlieho Minguse, jednoho z mála skutečných inovátorů po Birdovi, a Dizzyho Gillespieho, kterého Parker jednou nazval "druhou polovinou mého srdce", až po jazzového historika Rudiho Bleše a Parkerovu matku, každý z nich vzpomíná na Birda svým vlastním způsobem.

Ze střepů a střípků vzpomínek z první ruky tak vzniká výmluvná mozaika Parkerovy krátké, ale intenzivní kariéry: drogové a alkoholové úlety, legendární milostné avantýry, temperamentní chování na pódiu i mimo něj, jam sessions v harlemském jazzovém klubu Minton's Playhouse s Milesem Davisem, Dizzym Gillespiem a Theloniousem Monkem a historický vyhazov z klubu Birdland, který po tomto nadživotním hudebníkovi a člověku získal své jméno.