Hodnocení:
Kniha je podrobným zkoumáním vlivu barev na psychologii a fyziologii s historickým kontextem a vědeckým přístupem, i když některým čtenářům může připadat zastaralá.
Klady:Kniha je velmi poučná a čtivá a předkládá převratné myšlenky o vlivu barev na organismus. Poskytuje širokou škálu témat souvisejících s barvami, včetně jejich psychologických a biologických reakcí. Doporučujeme ji designérům a těm, kteří studují terapii barvami.
Zápory:Mnozí čtenáři považují knihu za poněkud zastaralou a nesouhlasí s některými pohledy, zejména pokud jde o pohlaví a rasu. Nemusí splnit očekávání těch, kteří hledají praktickou příručku o barvě v umění nebo o výzkumu založeném na důkazech. Některé části jsou vnímány jako příliš mystické.
(na základě 15 hodnocení čtenářů)
Color Psychology and Color Therapy: A Factual Study of the Influence of Color on Human Life
2013 Reprint vydání z roku 1950. Úplné faksimile původního vydání, které nebylo reprodukováno pomocí softwaru pro optické rozpoznávání. Americký spisovatel Faber Birren zasvětil svůj život barvám a jejich vlivu na lidský život. Poté, co napsal asi 25 textů na toto téma, lze říci, že jeho dílo je mezi odborníky na barvy a psychology na celém světě vysoce ceněno. Birrenova práce se výrazně zaměřuje na propojení toho, jak člověk vnímá barvy, s tím, jak na ně reaguje. Píše: "Dobře vonící barvy jsou růžová, šeříková, orchidejová, studená zelená, vodově modrá." V jeho díle se objevují i další příklady. Birren zkoumá práci několika lékařů, vědců a lékařů, především německého psychoanalytika a lékaře Felixe Deutscha, jehož poznatky vrhají důležité světlo nejen na lékařskou praxi s odkazem na barvy, ale na celou psychologii barev. Birren uvádí, že pokud člověk dává přednost teplejším barvám, jako jsou odstíny červené a oranžové, je pravděpodobné, že si více uvědomuje své sociální okolí. Označuje je jako "subjekty s dominantní teplou barvou". Naproti tomu ti, kteří dávají přednost chladnějším barvám, jako je modrá a zelená, jsou obecně klasifikováni jako "subjekty s dominantní studenou barvou" a je o nich známo, že je pro ně náročné přizpůsobit se novému prostředí a situacím". Rozdělením lidí do jednotlivých kategorií na základě jejich barevných preferencí Birren zjistil, že je schopen lépe porozumět jejich osobnostem a vlastnostem.
Jeden z experimentů, které Birren ve svém textu zkoumá, je experiment, při němž subjekt stojí před černou stěnou se zavřenýma očima a rukama nataženýma tak, aby se dotýkal stěny před sebou. Když na subjekt působí teplá barva, například červená, jeho ruce se od sebe odchýlí, zatímco pod vlivem chladnější barvy, například zelené nebo modré, ačkoli je reakce nepatrná, subjekt přiblíží ruce k sobě. Tento experiment, jakkoli je jednoduchý, považuji za fascinující, protože poukazuje na silné účinky, které mají barvy na naši mysl a tělo. Kromě toho, že Birren pomocí psychologie barev rozlišuje rozdíly v povahách lidí, dotýká se také vlivu barev na duševně nemocné. Tato část byla nejzajímavější a zahrnovala řadu složitých experimentů, například zjišťování, které neurologické poruchy jsou spojeny s kterými barvami. Díky práci Hanse Hubera bylo prokázáno, že pacienti trpící manickými sklony dávají přednost červené barvě, která je symbolem krve a hněvu. Hysteričtí pacienti byli citlivější na zelenou, "možná jako únik", zjistilo se, že barva spojená s paranoidními subjekty je hnědá a schizofrenici jsou citliví na žlutou. Birren uvádí, že osoby, které trápí "nervové (neurotické) a psychické (psychotické) poruchy, jsou výrazně ovlivněny barvou a reagují na ni".
Proto je pro ně barva mnohem významnější a působí na ně úplně jinak než na ty, kteří takové neurologické poruchy nemají. Kapitola 12 "Neurotici a psychotici" je v textu nejpřesvědčivější, protože se vztahuje k tématu mé disertační práce. Poté, co jsem se snažila najít texty specifické pro mé výzkumné téma, byl tento text a jeho obsah vítaným objevem a na Birrenovu práci se budu odvolávat během svého dalšího výzkumu.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)